Kdo jsi?Potřebuji pomoc / Poruchy příjmu potravy

Poruchy příjmu potravy (anorexie, bulimie, přejídání...)

Na konci stránky si můžeš přehrát doporučená videa, ale nejdříve si přečti následující text, který ti může změnit život.

Desítky procent mladší části národa buď trpí nebo někdy zápasily s „PPP“ nebo zná někoho, kdo tím trpí. Média jsou plná zpráv o anorexii, bulimii, jojo-efektech, cyklech přejídání-hladovění, nejrůznějších dietách atd. Věnují se tomu zástupy odborníků, ale přesto „příčiny vzniku PPP nejsou přesně známy. Možné příčiny rozdělují na biologické (např. ženy trpí PPP 10x až častěji než muži), psychologické (složité životní události, rodinné a emocionální faktory, závislost na…) a sociologické“ (wikipedia o PPP).

Jak je možné, že to neumí rozklíčovat a trvale vyřešit celý svět? To opravdu není pomoc – pro tebe nebo tvého známého/tvoji dceru, příbuznou, kámošku, spolužačku…? Neboj se – je. Naprosto určitě JE. Jedna veliká a naprosto zásadní, kterou můžeš přijmout pro sebe, a několik dílčích, kterými můžeš přispět druhým, na kterých ti záleží. (Prosím, dočti si tento článek až do konce – můžeš někomu zásadně změnit život!)

Mohli bychom chodit jako kočka kolem horké kaše a popisovat různé příznaky a sekundární vlivy. Ale toho jsi již mohl(a) nebo můžeš přečíst stovky stránek (i dobrých) jinde. Pojďme ale rovnou k řešení. Řešení čeho? Symptomů, následků? Každý moudrý člověk ví, že buď vyřešíš opravdovou příčinu problému – nebo tzv. „řešení“ (něčeho jiného než opravdové příčiny) selže a problém zůstává nebo se vrátí. Co je tedy opravdovou příčinou PPP? 

a) Kromě toho, že na nás působí „peer pressure“ (tj. tlak vrstevníků – obzvláště v teen věku nám nadmíru záleží na tom, co si o nás myslí naši vrstevníci, s nimiž se vnitřně identifikujeme v době, kdy se odpoutáváme od rodičů – tudíž jsme v tomto období vnitřně mnohem zranitelnější), psychologové spojují enormní nárůst PPP se sledováním masmédií a sociálních médií, kde se před tebou neustále prezentují super úspěšní/é, super krásní/é, hubené, neustále cestující mladí lidé, což tě vede (podprahově má vést) ke srovnání se s nimi a k závěru, že na tom nejsi tak dobře jako oni – a proto bys měl kupovat jejich výrobky jako „řešení“ tvé ne tak dobré situace (normální marketingová lež, ale jak účinná!). A téměř každý, kdo se takto „živí“ obsahem sociálních médií, podvědomě dochází k závěru, že je „béčko“, občan druhé kategorie, ne tak schopný, krásný, úspěšný atd. Prostě v tom nahraném srovnávání prohráváš. Psychology nabízená ne vždy úspěšná „řešení“ jsou – pochop, že mnohé v tom srovnávání je umělé (Photoshop), nahrané kvůli reklamě, nebo se úplně odstřihni od těchto médií, zdrojů srovnávání se, zkus najít sám/sama sebe a svoji hodnotu… OK, jenže kde a jak, aby to obstálo?

O to jde. b) V principu jsou totiž opravdovými kořeny PPP nedostatek láskyvlastní hodnotypřijetí od druhých – a následně vyrostlého zdravého sebepřijetí a vědomí vlastní hodnoty. Mix těchto deficitů vede k odmítnutí, sebeodmítnutí, trvalé nespokojenosti se sebou, neustálému srovnávání se s druhými, závislosti na nich a jejich názorech, přehnané reakci na kritiku/nezdar – až to člověka uzavře do duchovního či mentálního (i vztahového) vězení. Vězení (ducha) odmítnutí a strachu… Odmítání sebe, nějakého nebo veškerého jídla, vztahů, života – odmítnutí/odmítání jako dominantní životní postoj, zesilováno strachem, že bych mohl(a) být kritizován, odmítán znovu, a proto budu radši dělat vše, abych tomu zabránil(a) – třeba nejíst, stranit se lidí, uzavírat se do svého světa (dvojího vězení)…

V ideálním světě rodiče vyjadřují tolik lásky a přijetí svým dětem, že v nich roste zdravá sebedůvěra, sebeúcta, vědomí vlastní hodnoty – jsem pro ně tak vzácný/á, drahý/á, že se nemusím s nikým srovnávat, nemusím se křivit, abych získal/a něčí přízeň. Jsem jejich všechno, pro ně jsem první na světě. Proto nemusím … nic nezdravého a mohu … vše dobré, třeba i být zdravě sám/sama sebou.

Tohle všechno možná víš nebo určitě vnitřně tušíš. Co ale dělat, když to prostě nebylo, nefungovalo, člověk nevyrostl zdravě a je plný deficitů? Musíš, potřebuješ – můžeš najít někoho, kdo JE láska, kdo ti dá trvalou, věčnou, neotřesitelnou hodnotu, kdo může vstoupit do všech deficitů lásky a přijetí, které se naskládaly v tvé duši a naplnit je, odstranit je, že už prostě nebudou – a místo nich bude hojnost lásky a přijetí, a z nich plynoucí svoboda být sám/sama sebou, protože budeš vědět a bytostně prožívat, že jsi natolik přijatý/á a milovaný/á, že se nebudeš muset s nikým srovnávat, a i kdyby tě někdo srovnával a v tom srovnání s vystajlovanými celebritami jsi „kupodivu“ znovu neobstál(a), už to s tebou nic neudělá, protože jsi milovaný/á a hodnotný/á a přijatý/á víc než dost! Jenže … kde to vzít?

Do pohádky nemusíš… Vlastně – nemusíš nikam. Bůh je totiž všudypřítomný – a Bůh je láska (to jsi asi již slyšel/a, i když si pod tím třeba neumíš nic moc představit). Sám Bůh, Stvořitel a Pán celého vesmíru, tě miluje, bytostně tě miluje a nabízí ti svoji lásku – naprosto nezávislou na tvém výkonu, schopnostech, kráse, tělesných proporcích, stavu konta či míře zážitků a hodnocení druhých lidí. On tě miluje a vždycky bude – protože On je láska, a protože ty sám / ty sama, tak jak jsi, pro něj máš nesmírnou cenu.

Ježíš Kristus přišel, aby ti tuto věčnou lásku dokázal – a osobně doručil. Na kříži na sebe vzal všechny tvoje hříchy, nemoci, slabosti (prohry, prokletí…) a zaplatil za to, abys tím už nikdy nemusel(a) trpět. A nabídl ti obnovu či navázání nového vztahu s živým Bohem, který ti každý den chce být a bude blízko, bude tě znovu a znovu ujišťovat o své lásce k tobě, o hodnotě, kterou pro něj máš, o tom, že by tě ani za nic nevyměnil. Možná to zní divně, jako nějaké „náboženské řeči“, ale vůbec nejde o nějaké řeči – jde o vztah. Jednoduchá logika – Bůh je láska. Láska je vždy vztahová, živá, akční, proudí od někoho k někomu. Bůh je zdroj, proudí tedy od něj. Ke komu? Nabízí se všem lidem, ale zdaleka ne všichni ji vidí, přijímají, prožívají – i když by mohli, kdyby chtěli. Chceš ji prožívat ty?

Pokud ano, požádej Ho o to úplně jednoduše – třeba těmito slovy: 

„Pane Bože, chci poznávat a prožívat, že jsi, že mě máš doopravdy rád a že pro Tebe mám nesmírnou cenu. Pane Ježíši Kriste, děkuji Ti, že jsi umíral na kříži za všechny mé hříchy, slabosti, nemoci i závislosti. Prosím, abys mně je všechny odpustil a vysvobodil mě z nich. Dávej mi, prosím, každý den mého života (i na věčnosti) zakoušet svoji lásku ke mně a svoje přijetí tak moc, že budu svobodný/á od každého odmítnutí. Naplňuj, prosím, všechny deficity mojí duše a uč mě žít ve zdravém přijetí všeho dobrého, co pro mě máš. Děkuji Ti. Amen.“

Řekl/a jsi nyní upřímně tato slova Bohu a pozval/a tak Ježíše do svého života?

Máš-li pochyby o existenci a skutečnosti, že Ježíš je opravdu živý Bůh a má tě rád, zkus se na Něj i přesto obrátit – požádej Boha, aby ti dal poznat pravdu a sám sebe ještě mnohem víc. Řekni Mu třeba toto: „Ježíši, jestli jsi, dávej se mi, prosím, poznat mnohem víc!“  Uděláš-li to s upřímným srdcem, jistě přijde den, kdy se ve tvém životě začne „něco“ dít – například podivuhodné věci, které nepůjde vysvětlit jen logicky, příliš mnoho dobrých „náhod“ a pomoci na to, aby se to mohlo stát „jen tak“. Bude ti přibývat vnitřních „důkazů“ a důvěry – a nezatvrdíš-li své srdce, tvé pochyby budou mizet a víc a víc uvidíš, že za tím vším je milující dobrý Bůh, který se ti skrze to dává poznat, znovu a intenzivněji. Hledej Boha, chtěj Jej poznat a nalezneš Jej. Pokud ti současná míra poznání Jeho a Jeho dobroty nestačí, jednoduše Ho čas od času opravdově požádej: „Pane Bože, dávej mi prosím víc a víc poznávat sám sebe a svoji dobrotu, dokud si tebou nebudu úplně jistý.“ I tak se může naplňovat známé zaslíbení: „Proste, a bude vám dáno; hledejte, a naleznete; tlučte, a bude vám otevřeno. Neboť každý, kdo prosí, dostává, a kdo hledá, nalézá, a kdo tluče, tomu bude otevřeno.“ (Lukáš 11:9-10)

Navázání osobního vztahu víry s Ježíšem je vstupní branou k tomu, aby člověk jednou vydal sám sebe plně Ježíši a vyznal Jej svým Pánem a Spasitelem. Ježíš je jedinou cestou k odpuštění všeho co se ti v životě nepovedlo a k získání věčného života. Protože tě Pán Bůh má rád a do ničeho tě nemanipuluje, bude ti nabízet tento vztah lásky a věčný život stále, až do tvé poslední chvíle na této zemi. Ale, až ta poslední chvíle přijde, jak nám sděluje Boží slovo, pak už to nebude možné změnit. Půjdeme na věčnost s tím, co jsme si vybrali – s Ježíšem nebo bez Něj. Připomínáme, že Pán Ježíš, Boží Syn, zemřel za lidské hříchy, bolesti, trápení a byl vzkříšen – jedině skrze Něj je možné, aby ti Bůh odpustil a dal věčný život. „Nikdo nepřichází k Otci, než skrze Ježíše“ (Jan 14:6). Varianta „bez Ježíše a bez odpuštění“ má proto i svůj věčný a trvalý následek oddělení od Boží milosti a dobrých věcí, protože člověk bez Ježíše Krista zemře s neodpuštěnými hříchy a v oddělení od Boha – a nebude na věčnosti s Ním (viz Jan 8:24 a Římanům 6:23). Považujeme za důležité i toto zmínit a povzbudit tě, abys vztah s Ježíšem začal/a hledat a budovat. Budeš-li mít upřímný a pokorný postoj, On se ti dá poznat. Jakmile jednou prožiješ Ježíšovu lásku, moc a pravdu, jistě k Němu přijdeš i pro odpuštění a věčný život 😊!

  • Možná nejsi „moc“ věřící, ale přesto – pokud ti na tom člověku záleží, zkus vzít i tu svoji „mini-víru“, protože víra se násobí láskou, a popros za něj/ni Boha slovy té modlitby výše – jen v ní uprav příslušná zájmena, ale neboj, Bůh dobře ví, na kom ti záleží. Samozřejmě ji však můžeš říci Bohu i sám/sama za sebe – proč chtít dobro „jen“ pro druhé, když je připravené i pro tebe, že… 😊
  • Pokud víš, že ses podílel(a) na tom, že dotyčná osoba nezakoušela dostatek lásky, přijetí a hodnoty, a naopak zakoušela kritiku, odmítnutí či šikanu, požádej Boha, a) ať ti to odpustí + b) ať jí to vynahradí a naplní její deficity.
  • Prakticky – pamatuj, že lidé s PPP velmi silně reagují na odmítnutí a kritiku, i na nezdar či hrozící nezdar. I proto se stahují ze vztahů, uzavírají do svého světa domnělého bezpečí – aniž si plně uvědomují, že to je vězení. Proto na ně netlač, i kdybys to myslel(a) dobře, ale projevuj lásku, přijetí, porozumění, kde to lze, dávej jim zakoušet, že jsou pro tebe i druhé hodnotní, takovým způsobem, který je pro ně pochopitelný a přijatelný, a – modli se za ně, protože na něco je potřeba Boží pomoc, popř. s Boží pomocí jde i to, co lidsky nejde, nebo to je jde mnohem lépe…
  • Pokud odmítají tvoje dobře míněné rady a pomoc, neber si to osobně, prosím. Když je člověk zajatý odmítnutím a strachem, ani IQ 150 mu nestačí na to, aby v daných oblastech či vztazích jednal vždy rozumně – odmítnutí a strach mu to ztěžují až znemožňují. Ale – odmítnutí lze přemáhat přijetím a strach láskou („Láska nezná strach; dokonalá láska strach zahání, vždyť strach působí muka.“ Bible, 1 Janova 4:18) A dokonalou láskou je jen sám Bůh – proto, i kdybys byl(a) se svými zdroji trpělivost a chuti pomáhat v koncích, můžeš vždy žádat Boha – „Bože, miluj XY a pomáhej mu/jí i skrze mě. Já už nemohu, nevím jak, ale Ty určitě ano – tak pomoz!“
  • Někdy to může trvat. Bůh totiž respektuje svobodnou vůli člověka, a pokud člověk nechce pomoc (nechce ze svého vězení), tak nejdříve pracuje na tomto. Může být potřeba jeden rodič, prarodič nebo kamarád(ka), kteří se budou třeba měsíce modlit „Pane Bože, miluj XY, ať to zakouší celou svou bytostí. Vypůsob v něm/v ní i chuť se nechat milovat a přijmout se, nechat si pomoci, a vysvoboď ho/ji z veškerého odmítnutí.“
  • Pokud se ti zdá, že tvoje pomoc nestačí (popř. ani ta doposud vyzkoušená odborná – psychologická péče v ČR často nepočítá s Bohem, a i to nejlepší lidské má své limity…), zkus se spojit s kazatelem nebo služebníky nějaké živé církve nebo kvalitních organizací, kde slouží k vnitřnímu i fyzickému uzdravení (seznam z tvého okolí si můžeš vyžádat zde). To, že Bůh opravdu dělá divy, se pro povzbuzení můžeš dočíst i zde – link na uzdravení z rakoviny. Ale pamatuj – platí zaslíbení „Proste, a bude vám dáno; hledejte a naleznete; tlučte a bude vám otevřeno. Neboť každý, kdo prosí, dostává, a kdo hledá, nalézá, a kdo tluče, tomu bude otevřeno.“ (Bible, Matouš 7:7-8) Tak to nikdy nevzdej!

Pustit živého Boha do svého života je první krok k nápravě našich deficitů. První a zásadní, bez něj to nejde. Jde teď o to dělat další kroky na cestě k životu, zdraví, hojnosti a vnitřní spokojenosti. Veliký biblický král David to pochopil, a i proto napsal: „Hospodina stále před oči si stavím, je mi po pravici, nic mnou neotřese“ (Bible, Žalm 16:8). Tam, kdy mnozí mají neustále před očima sociální média, nauč se „stavět si před oči“, tj. do mysli, emocí, centra své víry a pohledu na sebe a na svět, živého Boha a Jeho pravdivé slovo. Třeba to, kde ti říká: „Miluji tě milováním věčným“ (Jeremiáš 31:3). „Bůh je blízko.“ „Hospodin, tvůj Bůh, … se z tebe raduje a veselí, láskou umlká a opět nad tebou jásá a plesá.“ (Sofonjáš 3:17) – to už je hodně osobní a vřelý projev lásky k tobě, souhlasíš? Uvěř, dovol si uvěřit tomu, že to říká právě tobě – a myslí to naprosto vážně! „Hospodin, můj Bůh, … se ze mě raduje a veselí, láskou umlká a opět nade mnou jásá a plesá.“ Bůh sám – to je síla! A podobných veršů o Boží lásce k tobě a k lidem jsou v Bibli stovky, tisíce… Jeden z nejlepších léků pro tvojí duši je vzít si Bibli – nejlépe evangelia v Novém zákoně (Matouš, Marek, Lukáš, Jan), která popisují Ježíšův život a službu tady na zemi – a pokaždé, když narazíš na jeho projev lásky k lidem (což bude velmi často 😊), mu jednoduše řekni: „Pane Ježíši – díky za to, co jsi udělal pro toho člověka, a dávej prožívat svoji lásku tímhle způsobem – i mnoha dalšími – i mně.“ (Nebo nějak jednoduše svými slovy ve stylu – „Pane Ježíši, to chci taky zakoušet.“)

A On v tvém životě bude jednat – podobně jako v životě mnoha dalších, jejichž svědectví si můžeš přečíst třeba zde, nebo slyšet od mnoha lidí v živé, probuzené církvi, kde jde o láskyplný vztah s Bohem (seznam z tvého okolí si můžeš vyžádat zde). Povzbudit tě mohou i chvály, kde můžeš vidět a slyšet „proud lásky“ v akci u lidí, na kterých hned uvidíš, že Boha opravdu našli – zde nebo zde. Stejně tak je důležité stavět dobré základy zdravého života, kde bude vládnout Boží dobrota a ne trápení, začít můžeš třeba zde. Bůh toho má pro tebe připraveného tolik… tak Ho zkoušej každý den poznat o něco víc.

Doporučená videa pro tebe:

talire
Přehrát video

Dobrá zpráva pro tebe!

tw-israel
Přehrát video

Boží moc a uzdravení na kameře.

ivan
Přehrát video

„Alkoholismus, krádeže, vězení a cesta ven“ (Ivanův příběh)

pavol
Přehrát video

Osobní příběh – od drog k Ježíši.

„Alkoholismus, krádeže, vězení a cesta ven“ (Ivanův příběh)

Osobní příběh Pavla – od drog k Ježíši.

Chceš osobně poznat Boha? Pozvi Pána Ježíše právě teď do svého života!

Ježíš je víc než jen historická osobnost, On je Boží Syn, On je Spasitelem lidstva. On je ten, který zemřel za hříchy lidí a byl vzkříšen. Není jiné cesty k Bohu (ale ani do věčnosti / do nebe), než skrze Pána Ježíše Krista. A nyní Ježíš čeká, zda-li Mu otevřeš své srdce, aby i tebe mohl očistit od tvých hříchů (vin) a naplnit tě Božským životem – a ty jsi pak mohl(a) začít žít nový život s Bohem jako Boží dítě. K tomu je třeba:

  1. uvědomit si a vyznat Bohu svou hříšnost (která spočívá hlavně v tom, že žiješ bez Boha / nezávisle na Bohu)
  2. vírou přijmout Ježíše, Božího Syna, za svého osobního Pána a Spasitele (tzn. vložit důvěru v Něj, Jeho oběť za tvé hříchy a Jeho vzkříšení) a požádat Ho, aby se ujal vedení tvého života.
To můžeš udělat hned teď v modlitbě (modlitba je rozhovor s Bohem, nehledej v tom žádnou složitost). Bůh tě zná 😊. Není důležité, jak krásná volíš slova, ale záleží na jejich upřímnosti. Zde je příklad, jak se můžeš modlit:

"Pane Ježíši, Synu Boží, potřebuji Tě. Děkuji, že jsi za mě zemřel na kříži. Pane, odpusť mi mé hříchy a očisti mě od nich. Věřím v Tebe, ve Tvé vzkříšení a vyznávám Tě jako svého osobního Pána a Spasitele. Pane Ježíši, přijímám Tě právě teď. Děkuji, že vcházíš do mého života jako můj Pán. Uzdrav mě, dej mi život věčný a veď mě mým novým životem s Tebou. Amen."

Vyjadřuje tato modlitba to, co by sis přál(a)? Jestli ano, můžeš se tak teď modlit – ideálně nahlas, ale především s důvěrou, že ti vzkříšený Ježíš odpouští hříchy a vstupuje do tvého života jako tvůj Pán  (poznámka: nemusíš u toho nic zvláštního cítit ani prožívat).

Následně můžeš začít žít novým životem s Ježíšem: pod jeho vedením, ochranou a autoritou a začít poznávat Boha osobně.

Přijal(a) jsi nyní v modlitbě Ježíše za svého Pána a Spasitele?

Vše má svůj čas. Jakkoli Bible říká, že „den spásy je dnes“, je také pravda, že „všechny věci pod nebem mají svůj čas“. Přijetí Pána Ježíše za svého Pána a Spasitele je rozhodnutí, které je důležité udělat vědomě, svobodně a rád 😊. Protože tě Pán Bůh má opravdu rád a do ničeho tě nemanipuluje, bude ti nabízet tento vztah lásky a věčný život stále, až do tvé poslední chvíle na této zemi. Ale, až ta poslední chvíle přijde, jak nám sděluje Boží slovo, pak už to nebude možné změnit. Půjdeme na věčnost s tím, co jsme si vybrali – s Ježíšem nebo bez Něj. Připomínáme, že Pán Ježíš, Boží Syn, zemřel za lidské hříchy, bolesti, trápení a byl vzkříšen – jedině skrze Něj je možné, aby ti Bůh odpustil a dal věčný život. „Nikdo nepřichází k Otci, než skrze Ježíše“ (Jan 14:6). Varianta „bez Ježíše a bez odpuštění“ má proto i svůj věčný a trvalý následek oddělení od Boží milosti a dobrých věcí, protože člověk bez Ježíše Krista zemře s neodpuštěnými hříchy a v oddělení od Boha – a nebude na věčnosti s Ním (viz Jan 8:24 a Římanům 6:23).

Pokud ještě stále váháš, modli se třeba takto: „Pane Ježíši, děkuji Ti za poznání, které mám teď, ale upřímně – ještě váhám. Prosím Tě tedy, abys ke mně v mém životě přicházel znovu a znovu a přemáhal mě svou láskou natolik, že dospěji k opravdové víře a k plnému přijetí Tebe jako svého Pána i Spasitele i k přijetí věčného života. Pomoz mi, abych Tě v životě neminul/a. Děkuji Ti za to. Amen.“