Křest ve vodě
„Obraťte se a každý z vás ať přijme křest ve jménu Ježíše Krista na odpuštění svých hříchů, a dostanete dar Ducha svatého." (Skutky 2:38)
Cílem tohoto textu je:
- vysvětlit jak a proč se má křesťan nechat pokřtít ve vodě
- aby čtenář byl schopen vysvětlit druhým důležitost a význam vodního křtu.
Proč se nechat pokřtít?
Proč je nezbytné nechat se pokřtít ve vodě? Křesťané po celém světě by mohli sdílet svůj příběh, jak se rozhodli nechat se pokřtít v poslušnosti dle slov Pána Ježíše. Ježíš řekl:
"Jděte ke všem národům a získávejte mi učedníky, křtěte je ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého a učte je, aby zachovávali všecko, co jsem vám přikázal. A hle, já jsem s vámi po všecky dny až do skonání tohoto věku.“ (Matouš 28:19-20)
Následně i apoštolové povzbuzovali (a dokonce nařizovali) věřícím, aby se nechali pokřtít:
"A nařídil (apoštol Petr), aby byli pokřtěni ve jménu Ježíše Krista. Potom ho poprosili, aby s nimi zůstal několik dní.“ (Skutky 10:48)
‚A proč nyní váháš? Vstaň, dej se pokřtít a smyj své hříchy vzývaje jeho jméno.‘“ (Skutky 22:16)
Kolikrát můžeme být pokřtěni?
V Novém zákoně vidíme, jak se lidé dávají křtít poté, co uvěřili v Ježíše. Například, když žalářník viděl, jak Pán otevřel dveře vězení pro Pavla a Silase, řekl:
„Páni, co mám dělat, abych byl zachráněn?“ Oni řekli: „Uvěř v Pána Ježíše, a budeš zachráněn ty i tvůj dům.“ A promluvili Pánovo slovo k němu i ke všem, kteří byli v jeho domě. I ujal se jich v tu noční hodinu, vymyl jim rány a hned se dal pokřtít on i všichni jeho domácí. “ (Skutky 16:30-33)
Křest je jednorázovou událostí pro ty, kteří uvěřili v Ježíše. Křest není obřad, kdy je člověk přijat jako člen církve. Ti, kteří změní církev se nepotřebují dát překřtít. Rovněž křest není pro křesťany, kteří odpadli nebo spadli do vážného hříchu a pak se vrátili v pokání k Pánu. V Novém zákoně nenajdeme příklady pokřtěných lidí, kteří byli později překřtěni. Vodní křest je jednoduše pro ty, kteří uvěřili v Pána Ježíše.
Pro ty, kteří přijali křest jako miminka, nebo byli pokřtěni do nějaké sekty, je vhodné, aby později přijali „křest po uvěření“ do vody. Důvodem je, že miminkovský křest (nebo křest do sekty) nesplňuje požadavky křtu, kterým je osobní odpověď člověka, který uvěřil evangeliu.
Křest jako ponoření
Křest jako smrt v Kristu
Každý rok tisíce a tisíce nových křesťanů se nechávají ponořit do vody, ať už jde o vanu, bazén, řeku nebo moře. Proč to dělají? Protože ve křtu dochází k naší vlastní smrti a vzkříšení v Kristu Ježíši. Tak jak jdeme do vody, připomínáme si hrob Kristův. Je nezbytné, abychom zemřeli svým starých hříšným zvykům a sobectví, aby náš starý způsob života „byl ukřižován s Kristem“. Ve křtu vyhlašujeme svou smrt v Kristu (ztotožnění našeho starého já se smrtí Ježíše Krista).
„Což nevíte, že my všichni, kteří jsme byli pokřtěni v Krista Ježíše, jsme byli pokřtěni v jeho smrt? Skrze křest jsme byli spolu s ním pohřbeni ve smrt, abychom i my, tak jako byl Kristus skrze slávu Otce vzkříšen z mrtvých, vstoupili na cestu nového života.“ (Římanům 6:3-4)
Křest jako život v Kristu
Jak Ježíš byl vzkříšen a kámen jeho hrobu byl odvalen, my také čerpáme z Jeho vzkříšení. Když se vynořujeme z vody, je nám připomínáno, že jsme oživeni v Kristu. Staré pominulo a nyní máme novou lásku a touhu následovat a sloužit Ježíši. Vzkříšený Ježíš v moci a slávě žije uvnitř nás.
"Dám vám nové srdce a nového ducha dám do vašeho nitra. Odstraním srdce kamenné z vašeho těla a dám vám srdce masité." (Ezechiel 36:26)
„Neboť jestliže jsme se stali s ním srostlými tím, že jsme mu byli podobni ve smrti, jistě mu budeme podobni i v zmrtvýchvstání. A víme, že náš starý člověk byl spolu s ním ukřižován, aby tělo hříchu bylo zbaveno sil a my už hříchu neotročili.“ (Římanům 6:5-6)
Kdy se máme nechat pokřtít?
Praxe Nového zákona byla pokřtít lidi ihned poté, co uvěřili v Krista. V Písmu nejsou žádné překážky, které by bránili rychlému křtu. Ať už je křest okamžitý nebo přijde až po čase, opravdové obrácení (pokání) je podmínkou. Načasování křtu záleží na připravenosti kandidáta a úsudku pastora (vedoucího). Může být vhodné čekat na osobu, aby přijala základní instrukce víry a dát nějaký čas k tomu, aby se ukázalo, že pokání je opravdové. Jan Křtitel byl důrazný, aby osoba, kterou bude křtít, opravdu činila pokání.
"Zástupy se ho ptaly: „Co tedy máme dělat?“ Odpověděl jim: „Kdo má dvě košile, ať dá tomu, který nemá, a kdo má co k jídlu, ať činí podobně.“ Přišli i celníci, aby byli pokřtěni, a řekli mu: „Učiteli, co máme dělat?“ On jim řekl: „Nevybírejte víc, než je vám nařízeno.“ Ptali se ho i vojáci: „A co bychom měli udělat my?“ Řekl jim: „Nikoho neolupujte ani nevydírejte, a buďte spokojeni se svým žoldem.“ (Lukáš 3:10-14)
V příkladu Šimona kouzelníka vidíme, že i když byl pokřtěn, chybělo mu skutečné pokání. Stále neupustil od své hamižnosti a touze po moci, která předtím motivovala jeho čarodějnictví.
"Dokonce sám Šimon uvěřil, byl pokřtěn a držel se Filipa. Když viděl, jak se dějí veliká znamení a mocné činy, velmi nad tím žasl. ... Když Šimon viděl, že se vkládáním rukou apoštolů dává Duch Svatý, přinesl jim peníze a řekl: „Dejte i mně tuto pravomoc, aby každý, na koho vložím ruce, dostal Ducha Svatého.“ Petr mu řekl: „Tvé peníze kéž jsou zatraceny i s tebou, protože ses domníval, že lze Boží dar získat za peníze.“ (Skutky 8:13,18-20)
Požadavkem křtu je víra a pokání
Pro přijetí křtu je zásadní věřit v Ježíše Krista jako osobního Spasitele a skutečně činit pokání z hříchu. Ovoce víry je pokání. Bez víry následované pokáním nemá křest žádný (nebo jen malý) význam. Hříchy by měli být konkrétně vyznány Bohu (ústy pojmenovány o jaké hříchy jde) a člověk by se jich měl zřeknout (učinit rozhodnutí, že se od nich nadále odvrátí). Například, když křtil lidi Jan Křtitel, lidé vyznávali své hříchy.
Čiňte pokání a nechte se pokřtít:
"Objevil se Jan, který křtil v pustině a hlásal křest pokání na odpuštění hříchů. A vycházela k němu celá judská krajina a všichni jeruzalémští a dávali se od něho pokřtít v řece Jordánu, vyznávajíce své hříchy.“ (Marek 1:4-5)
„Učiňte pokání a každý z vás ať se dá pokřtít na základě jména Ježíše Mesiáše na odpuštění svých hříchů, a přijmete dar Ducha Svatého." (Skutky 2:38)
Křest je pro ty, kteří věří:
„Když však uvěřili Filipovi, který jim zvěstoval evangelium o Božím království a o jménu Ježíše Krista, dávali se pokřtít muži i ženy." (Skutky 8:12)
„...když jste byli spolu s ním (s Kristem) ve křtu pohřbeni a v něm jste byli spolu i vzkříšeni skrze víru v působení Boha, který ho vzkřísil z mrtvých." (Koloským 2:12)
Křest není vnější rituál
Křest ukazuje na vnitřní práci Ducha Svatého. Nejde o vnější rituál, ale o odvolání se k Bohu, že naše srdce byla očištěna skrze víru v Ježíše.
„Naplnění tohoto předobrazu — křest — i vás nyní zachraňuje, ne jako odložení tělesné špíny, nýbrž jako odpověď dobrého svědomí Bohu, skrze zmrtvýchvstání Ježíše Krista," (1. Petrův 3:21)
Kde se nechat pokřtít?
Ideální je se připojit do některého místního sboru poblíž tvého bydliště. Rádi ti zašleme základní přehled, zažádat můžeš zde.
Některé části této stránky jsou přeloženy z knih pastora Marka Hemanse, v originále a ke stažení jsou zde.