Růst / On-line studovna / 1.lekce

1. lekce: "O jistotě v našem vztahu s Ježíšem"

Ještě než budeš pokračovat:

  • k lekci je dobré si otevřít a mít po ruce Bibli. Nauč se v ní vyhledávat podle odkazů (např. Jan 3:16, apod.). Verše, které tě zaujmou je vhodné si podtrhávat. Případně si můžeš otevřít Bibli i na internetu, třeba zde.
  • Nikdy nevynechej modlitbu k Bohu, ať ti Bůh sám s touto lekcí pomůže, např. „Pane Bože, prosím, otevři mou mysl i srdce a pomoc mi poznat nové věci o tobě a o mém vztahu s Tebou. Amen.“
  • Lekce obsahuje otázky včetně odpovědí. Než si však kliknutím na otázku otevřeš odpověď, doporučujeme ti zkusit si odpovědět sám (sama) za sebe! Zkus nad dalším textem vážně přemýšlet! Cílem lekce není „nalít ti informace do hlavy“, ale skutečně prohloubit tvůj vztah s Bohem.

Poznání Pána Ježíše je nejvýznamnější událostí našeho života. Je to začátek neobyčejného života s hluboce milujícím a všemohoucím Bohem. „Čtyři duchovní zákony“ stručně vysvětlují všechno, co člověk potřebuje vědět k tomu, aby mohl začít žít nový život v Kristu. Pojďme si tyto zákony zopakovat:

1. zákon: Bůh tě miluje a nabízí ti dokonalý plán pro tvůj život.
2. zákon: Člověk je hříšný a oddělený od Boha. Proto nemůže poznat a prožívat Boží lásku a Boží plán pro svůj život.
3. zákon: Ježíš Kristus je jediným, Božím řešením problému lidského hříchu. V Něm můžeš poznat a prožívat Boží lásku a Boží plán pro svůj život.
4. zákon: Ježíše Krista musíme osobně přijmout jako svého Spasitele a Pána. Potom můžeme poznat a prožívat Boží lásku a plán pro svůj život. Ježíše přijmeme vírou, např. osobním pozváním v modlitbě.

Čti dále a získej jistotu ve svém vztahu s Pánem Ježíšem.

Klíčová otázka:

Jak může člověk, který přijal Ježíše Krista, s jistotou vědět, že stráví věčnost s Bohem? Následující text ti ukáže, jak tuto jistotu můžeš mít.

1. Jistota v novém vztahu s Ježíšem Kristem

Svým novým vztahem s Ježíšem Kristem si můžeme být jisti, protože nám bylo dokonale odpuštěno a Bůh nás cele přijal. Kristova smrt na kříži plně postačuje na to, aby nám tento vztah s Bohem zajistila.

"Milostí tedy jste spaseni skrze víru. Spasení není z vás, je to Boží dar; není z vašich skutků, takže se nikdo nemůže chlubit." (Efezským 2:8-9)

Tři důležitá slova v těchto verších vysvětlují, proč nás Bůh může přijmout, jsou jimi „milost„, „spása“ a „víra„. Milost je nezasloužená přízeň, nezasloužený dar. Být spasen znamená být zachráněn, uchráněn před katastrofou. Víra je důvěra, oddanost mysli a spoléhání se.

V souvislosti s těmito důležitými pojmy si zkus odpovědět na následující otázky:

Tento vztah jsem si nezasloužil, ani jsem si na něj „nevydělal“ žádnými dobrými skutky. Je to nezasloužený dar od Boha, který jsem obdržel, když jsem přijal Pána Ježíše.

Verš Římanům 6:23 říká, že konečným důsledkem hříchu je smrt. Když jsem přijal Kristovu smrt na kříži jako výkupné za své hříchy, byl jsem zachráněn od věčného odsouzení, tedy trestu za svůj hřích.

Víra znamená věřit neboli důvěřovat Bohu a jeho Slovu. Když jsem přijal Ježíše Krista, uvěřil jsem v Něj i v to, že zemřel za mé hříchy. Místo, abych věřil, že jsem sám schopen zasloužit si Boží přízeň, nyní věřím, že jsem s Bohem smířen tím, co pro mne vykonal Kristus.

Klíčová otázka:

Představ si, že stojíš před Bohem a On by se tě zeptal: „Proč bych tě měl přijmout do nebe?“

Pokud se v oblasti spásy/věčnosti/vstupu do nebe odkážeš přímo a pouze na osobu Pána Ježíše, např. že jsi přijal/a Ježíše Krista do svého života, že důvěřuješ Kristu, jeho oběti za tvé hříchy a jeho vzkříšení, tak odpovíš v souladu s Božím slovem.

​Naopak odpověď typu „nejsem tak špatný člověk“ nebo „neudělal jsem nic tak hrozného“, tedy cokoli, kde spoléháš na sebe, místo na Ježíše Krista, značí, že potřebuješ znovu pochopit základy evangelia. To není ostuda! Právě proto procházíš touto lekcí, která se tomuto tématu věnuje.

2. Co platí o vztahu s Ježíšem Kristem

Vztah s Pánem Ježíšem Kristem přináší do našeho života mnoho nových skutečností, které musíme pochopit, abychom si mohli vybudovat pevný základ, na kterém můžeme dále růst.

Kristus nám odpustil hříchy:

On (Bůh) nás vysvobodil z moci tmy a přenesl do království svého milovaného Syna. V něm (v Synu, tzn. v Ježíši) máme vykoupení a odpuštění hříchů. (Koloským 1:13-14)

Když jsi uvěřil(a), že ti Ježíš Kristus odpustil hříchy, byly ti odpuštěny všechny hříchy – minulé, současné i budoucí. Co pro tebe osobně znamená to, že víš, že ti byly odpuštěny hříchy?

Poznámka: skutečnost, že ti bylo skrze oběť a prolitou krev Pána Ježíše dokonale odpuštěno, neznamená, že Bohu už nikdy nemusíš nic vyznat, či Boha nikdy požádat o odpuštění. Zhřešíš-li po svém uvěření (což se dříve nebo později stane…), je pro udržení Božího požehnání důležité konkrétní hřích Bohu vyznat a vírou přijmout odpuštění, o tom ale až v další lekci! V této lekci probíráme tvůj vztah s Bohem (tvoji pozici před Bohem), pro který je zásadní vědět, že každý, kdo věří v Pána Ježíše jako toho, který zemřel za jeho hříchy, je před Bohem ospravedlněn a bylo mu odpuštěno.

Kristus nás učinil Božími dětmi:

Těm pak, kteří ho (Ježíše) přijali a věří v jeho jméno, dal (tzn. Ježíš) moc stát se Božími dětmi. (Jan 1:12)

Když jsme přijali Ježíše Krista, stali jsme se Božími dětmi, které ​začali prožívat vztah lásky s Bohem. Nebyli jsme Bohem adoptováni, nebo pouze přijati. V momentu, kdy jsme se upřímně obrátili k Bohu a přijali vírou Pána Ježíše jsme se narodili do Boží rodiny!

Kristus vstoupil do našeho života a nikdy nás neopustí:

Vždyť Bůh řekl: ‚Nikdy tě neopustím a nikdy se tě nezřeknu.‘ (Židům 13:5)

Za žádných! Neexistuje okolnost, ve které by tě Bůh opustil. Dokonce, ani tvé jednání (pokud se ho vědomě sám/sama nezřekneš), nezmění to, že jsi se stal/a skrze Pána Ježíše Božím dítětem. On bude vždy s tebou a nic tě nikdy neoddělí od Boží lásky (což neznamená, že neprožiješ v životě žádné těžkosti, ale nebudeš na ně nikdy sám/sama).

Jednou to stačí 🙂 Pokud si nejsi jist/a tím, že Ježíš je opravdu ve tvém životě jako tvůj Pán a Spasitel (nebo jsi Ježíše přijal/a před delší dobou a s Bohem jsi nežil/a), bude nejlepší, pokud Pána Ježíše v modlitbě do svého života pozveš znovu (či svoje rozhodnutí žít s Bohem obnovíš). Třeba i na kolenou, vlastními slovy nahlas a hlavně s upřímným postojem v srdci.

Kristus nám dal nový život:

Kdo je v Kristu, je nové stvoření. Co je staré, pominulo, hle, je tu nové! (2.Korintským 5:17)

Když jsi uvěřil/a v Ježíše Krista jako svého Spasitele a Pána, začal/a jsi žít nový duchovní život. Bůh, jak porosteš ve vztahu s Ním, v tobě bude vytvářet stále více nových vlastností.

Kristus nám dal věčný život:

A to je to svědectví: Bůh nám dal věčný život, a ten život je v jeho Synu. Kdo má Syna, má život; kdo nemá Syna Božího, nemá život. Toto píšu vám, kteří věříte ve jméno Syna Božího, abyste věděli, že máte věčný život. (1. Janův 5:11-13)

Podle předchozí verše z Bible je věčný život v našem životě založen na přítomnosti Ježíše (Božího Syna) v našem životě. On sám je ten věčný život (viz 1.Janův 5:20). Když máš Ježíše ve svém životě, máš i věčný život = možnost mít osobní vztah s Bohem a to i po fyzické smrti na věčnosti! Máš-li Ježíše ve svém životě (= důvěřuješ v Pána Ježíše jako Božího Syna), tak nezahyneš navěky (viz Jan 3:16)!

Věčný život začíná v okamžiku, když přijmeš vírou Pána Ježíše do svého života jako svého Pána a Spasitele a nekončí nikdy, protože je věčný. Možná těžko představitelné, nicméně zcela pravdivé.

Klíčová otázka:

Představ si, že bys měl(a) dnes v noci zemřít. Na kolik procent máš jistotu, že bys věčnost strávil s Bohem?“

0   …   25   …   50   …   75   …   100%

100%. Zcela jednoduše, pokud nemáš uvnitř sebe ujasněnou 100% jistotu, zkus projít tuto lekci znovu od začátku, nejlépě s prosbou k Bohu, aby ti z uvedených biblickým veršů zjevil pravdu o jistotě spasení. Vůbec se nestyď pokud je to tvůj případ. Je lepší být před Bohem upřímný a chtít od Boha jisté svědectví a důkaz o tom, že tě Bůh skrze Pána Ježíše přijímá, než na věčnosti zahynout v hříchu bez Boha!

Shrnutí této sekce

Všechny tyto úžasné dary jsou založeny jedině na Ježíši Kristu. Žádný z nich si nemůžeme zasloužit. Obdrželi jsme je v okamžiku, kdy jsme ve víře přijali Ježíše Krista.

Je některá z těchto skutečností pro tebe právě teď zvlášť důležitá? Jestliže ano, tak proč?

3. Jak se v novém vztahu s Ježíšem Kristem vypořádat s pochybnostmi?

Přestože pocity jsou důležité, náš vztah s Ježíšem Kristem je založen na skutečnostech, ne na pocitech, které se denně mění.

Pochybnosti, otázky a různé pocity jsou běžnou součástí života každého člověka. Pro posuzování našeho vztahu s Ježíšem jsou však velice nespolehlivým měřítkem. Křesťan žije vírou, to znamená, že se spoléhá na důvěryhodného Boha a jeho Slovo (jehož souhrnem je Bible, a i když Bůh k lidem mluví i jinými způsoby, nikdy nepromluví v rozporu s tím, co je napsáno v Bibli – Bůh totiž nemůže lhát).

Následující obrázek znázorňuje vztah mezi fakty/skutečností (Bůh a jeho Slovo), vírou (důvěra Bohu a jeho Slovu) a pocity.

Vlak pojede s vagónem i bez vagónu. Bylo by však marné snažit se uvádět vlak do pohybu pomocí vagónu. Stejně tak křesťané nejsou závislí na pocitech, ale věří důvěryhodnému Bohu a jeho Slovu. Čím více budeš znát jeho Slovo, tím lépe budeš schopen/schopna pomocí biblických faktů odpovědět na jakékoliv pochybnosti. Tvé pocity se začnou řídit pravdou Božího slova a ne okolnostmi.

4. Jak růst v novém vztahu s Ježíšem Kristem?

Protože jsi:

  • … uvěřil(a), že Kristus zaplatil za tvé hříchy,
  • … pochopil(a), na čem je založen tvůj nový vztah s Bohem,
  • … poznal skutečnosti, které platí o tvém novém vztahu s Bohem,

můžeš si být svým vztahem s Ježíšem Kristem jist(a).

S tím, jak porosteš v Kristu, začni během dalších dní uvádět následující pravdy do praxe.

  • Je mi odpuštěno: Kolským 1:13-14; 2:13.
  • Jsem Božím dítětem: Jan 1:12; Římanům 8:15; 1. Janův 3:1.
  • Přebývá ve mně Kristus: Zjevení 3:20; Galatským 2:20.
  • Mám nový život: 2. Korintským 5:17; Efezským 2:4-5.
  • Mám věčný život: 1. Janův 5:11-13; Jan 5:24; Jan 10:27-29.

Každý den přemýšlej o jedné z těchto pravd (nebo klidně o všech :-)) Přečti si příslušné verše ve své Bibli a podtrhni si je, ideálně se je uč i nazpaměť. Děkuj Bohu za to, že to všechno nyní o tobě platí.

Chceme-li růst v Kristu, je bezpodmínečně nutné, abychom tyto základní skutečnosti znali. Co se však děje, když v naší snaze žít křesťanským životem selháváme? O tom se dočteš v další lekci.