Růst / On-line studovna / 5.lekce

5.lekce: "Růst v životě s Ježíšem"

Na konci stránky si můžeš přehrát doporučená videa, ale nejdříve si přečti následující text, který ti může změnit život.

Ještě než budeš pokračovat:

  • k lekci je dobré si otevřít a mít po ruce Bibli. Nauč se v ní vyhledávat podle odkazů (např. Jan 3:16, apod.). Verše, které tě zaujmou je vhodné si podtrhávat. Případně si můžeš otevřít Bibli i na internetu, třeba zde.
  • Nikdy nevynechej modlitbu k Bohu, ať ti Bůh sám s touto lekcí pomůže, např. „Pane Bože, prosím, otevři mou mysl i srdce a pomoc mi poznat nové věci o tobě a o mém vztahu s Tebou. Amen.“
  • Lekce obsahuje otázky včetně odpovědí. Než si však kliknutím na otázku otevřeš odpověď, doporučujeme ti zkusit si odpovědět sám (sama) za sebe! Zkus nad dalším textem vážně přemýšlet! Cílem lekce není „nalít ti informace do hlavy“, ale skutečně prohloubit tvůj vztah s Bohem.

Připomenutí z minulé lekce:

Duch svatý ti dává sílu žít pod vedením Pána Ježíše. Pro každého věřícího je zcela zásadní, aby byl pokřtěn Duchem svatým a žil v plnosti Ducha svatého. Když budeš stále duchovně dýchat (výdech – vyznání hříchu, nádech – předání vedení Ježíši Kristu), budeš prožívat blízké společenství s Bohem a On ti pomůže růst ke křesťanské zralosti. Minulou, zcela zásadní, lekci o žití v plnosti Ducha svatého nalezneš zde.
Duchovní zralost vyžaduje čas, zkratky neexistují = je to celoživotní proces:

1. Co to znamená růst ve vztahu s Kristem

Znamená to růst v poznání Ježíše Krista, v lásce a poslušnosti vůči Němu.

A život věčný je v tom, když poznají tebe, jediného pravého Boha, a toho, kterého jsi poslal, Ježíše Krista. (Jan 17:3)

Možnost poznávat Boha (což znamená i Božího Syna Ježíše, nejen Boha Otce). Slovo „poznat“ v Bibli znamená velmi intimní, osobní vztah (Adam „poznal“ Evu a měli dítě…), který nám Bůh nabízí a pro který nás také stvořil. 

Velmi důležité a podstatné je si uvědomit, že tato možnost vzájemného „poznávání se“, tedy osobního vztahu s Bohem, bude trvat navěky i po případné fyzické smrti člověka!

On mu řekl: „‚Miluj Hospodina, Boha svého, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí.‘ To je největší a první přikázání. (Matouš 22:37-38)

Člověk byl stvořen v první řadě právě pro úzké obecenství s Bohem. Toto obecenství si Bůh nechce po člověku vynutit a tak člověku nabízí volbu. Když se však člověk rozhodne Boha poznávat a milovat, pak je vše ostatní již podružné. Láska k Bohu je odrazovým můstkem ke všemu ostatnímu, co je v životě (s Bohem) důležité.

Kdo přijal má přikázání a zachovává je, ten mě miluje. A toho, kdo mě miluje, bude milovat můj Otec; i já ho budu milovat a dám se mu poznat.“ (Jan 14:21)

Bůh si velmi váží našeho rozhodnutí milovat Jej i rozhodnutí být poslušen Bohu. A Bůh také toto naše rozhodnutí uvedené do praxe poctí! Mimo jiné tím, že se nám začne dávat víc osobně poznávat, čímž naše láska (a snad i poslušnost) vůči Bohu pouze a jenom poroste.

Jako je přirozené, že dítě roste ve vztahu lásky s rodiči, je i pro nás přirozené růst ve vztahu lásky s Bohem.

2. Jak můžeme růst ve vztahu s Kristem

V každém vztahu s blízkým člověkem toužíme po tom, aby tento vztah rostl, abychom se navzájem hlouběji poznali. K tomu je třeba, abychom byli spolu a mluvili spolu. Když se lépe poznáme, můžeme si více důvěřovat, což umožňuje hlubší komunikaci. Totéž platí v našem vztahu s Bohem:
Následující obrázek znázorňuje čtyři oblasti komunikace, které nám pomáhají růst v našem vztahu s Pánem Ježíšem, pokud žijeme z moci Ducha svatého (jak toho docílit najdeš v této lekci):

Ježíš na trůnu života

Osa je základem kola, dává sílu, která ho pohání, a určuje směr. Podobnou roli má v našem životě Ježíš Kristus.

...nežiji už já, ale žije ve mně Kristus. A život, který zde nyní žiji, žiji ve víře v Syna Božího, který si mne zamiloval a vydal sebe samého za mne. (Galatským 2:20)

Boží slovo

Bůh k nám mluví (především, avšak ne jenom) prostřednictvím Bible, dává nám poznat svůj charakter a svou vůli.

Veškeré Písmo pochází z Božího Ducha a je dobré k učení, k usvědčování, k nápravě, k výchově ve spravedlnosti, aby Boží člověk byl náležitě připraven ke každému dobrému činu. (2. Timoteovi 3:16-17)

Učení je důležité a je to také důvod proč zřejmě čteš tuto lekci :-). Je důležité se držet zdravého biblického učení. Boží slovo nás rovněž usvědčuje z toho jací ve skutečnosti jsme, jak se chováme, co (ne)děláme a co tedy máme a můžeme změnit. Bůh nás tak vychovává v (Boží) spravedlnosti, abychom byli více a více podobni přímo Pánu Ježíši. A tak byli více a více připraveni ke konání „dobrých skutků/činů“. Tyto „dobré činy“ nejsou lidskými dobrými skutky, ale jde o skutky, které nám sám Bůh připravuje, abychom do nich vstupovali a činili tak Boží vůli (viz Efezským 2:10).

Velmi doporučujeme číst celou Bibli a to především Nový zákon. Vše v Bibli je inspirované Božím Duchem a tedy je velmi důležité. Je ale pravdou, že některá nařízení Starého zákona již v Kristu neplatí (např. obřadní záležitosti…).

Nicméně, to jak žít v Božím království podle Boží spravedlnosti shrnují Ježíšova slova v Matoušově evangeliu od 5. do 7. kapitoly. Tuto část bychom rádi vyzdvihli a doporučili k tvé pozornosti a rozjímání. (Jedná se o tzv. Ježíšovo kázání na hoře, které by žádný křesťan neměl minout. Tato slova jsou závazná pro každého, kdo věří v Pána Ježíše).

Zkus si pro sebe odpovědět: Který z nich teď nejvíce potřebuješ? Jak ti ve tvém dosavadním životě pomohlo čtení Bible?

Modlitba

Modlitba je rozhovor s Bohem. V modlitbě Bohu děkujeme a sdělujeme mu své myšlenky, potřeby a touhy:

Netrapte se žádnou starostí, ale v každé modlitbě a prosbě děkujte a předkládejte své žádosti Bohu. A pokoj Boží, převyšující každé pomyšlení, bude střežit vaše srdce i mysl v Kristu Ježíši. (Filipským 4:6-7)

Máme v něho pevnou důvěru, že nás slyší, kdykoliv o něco požádáme ve shodě s jeho vůlí. A víme-li, že nás slyší, kdykoliv o něco žádáme, pak také víme, že to, co máme, jsme dostali od něho. (1.Janův 5:14-15)

Obecně je nejdůležitější se modlit v souladu s Boží vůli – za věci, které má Bůh v srdci a chce vykonat skrze modlitby svého lidu. Nicméně, každý kdo přijal Pána Ježíše se stal Božím dítětem a Bůh je ten nejlepší Otec. On se opravdu stará o to jak nám je, On ví nejlépe co nám chybí (přebývá), zná naše starosti a trápení. Proto nás Boží slovo vybízí k tomu, že před Boha můžeme s důvěrou přistupovat i s našimi starostmi a žádostmi. Boží vůlí je, abychom rostli v Pánu, byli pokud možno zdraví a milovali Boha a chtěli Mu z lásky sloužit. Proto, jakékoli modlitby v souladu s tímto Božím záměrem pro naše životy bývají vyslyšeny.

Modliteb je celá řada – modlitby jako prosby, přikazující modlitby v autoritě, modlitby víry, apod. To hlavní je však skutečnost, že Bůh se nedívá na vznešená a líbivá slova, ale na naše srdce.

Vše dobré, co je v našem životě, je od Boha. Kdybychom měli být upřímní, mohli bychom všichni do konce našeho života jen a pouze děkovat Bohu a nikdy by to nestačilo, abychom mu tím jen trochu oplatili to, co vše nám dal (jen ta představa věčného života s Ním je naprosto strhující a to je skutečnost!). Když nám někdo dá něco, co nám pomůže je slušnost mu za to poděkovat. Proč bychom tak neměli děkovat původci veškerého dobra – Bohu? 

Naše vděčnost Bohu uvolňuje další Boží požehnání, akci a přítomnost. Upřímné díkučinění a chvála Bohu ze srdce je naprosto stěžejní část života křesťana.

V modlitbě se také učíme čekat na Boha, naslouchat Mu a rozeznávat Boží hlas. Je škoda, když se z modlitby stane pouze jednosměrný kanál od nás směrem k Bohu.

Společenství

V původním jazyce Nového zákona (řečtině) je pro „společenství“ užit výraz koinonia, což znamená „společné sdílení“. Každý z nás potřebuje sdílet své křesťanské zkušenosti s jinými, kteří také milují Boha a žijí s Ním, a stejně tak umožnit druhým, aby se sdíleli s námi. Shromáždění křesťanů (nejčastěji v místní církvi nebo třeba i v rámci domácích malých skupinek) je místo, kde se můžeme setkat s dalšími křesťany, slyšet Boží slovo a povzbudit ve víře.

Mějme zájem jeden o druhého a povzbuzujme se k lásce a k dobrým skutkům. Nezanedbávejte společná shromáždění, jak to někteří mají ve zvyku, ale napomínejte se tím více, čím více vidíte, že se blíží den Kristův. (Židům 10:24-25)

Proč je pro tebe osobně důležité být s ostatními křesťany?
Více polínek pohromadě hoří jasným plamenem. Dáme-li však jedno stranou na studenou zem, rychle uhasíná a chladne. Podobně je tomu i s křesťany. Po uvěření v Pána Ježíše je také důležité, v polušnosti Božímu slovu, nechat se pokřtít ponorem do vody – i k tomu potřebuješ další křesťany, aby tě tímto důležitým aktem víry provedli. Pán Ježíš řekl:

"Kdo uvěří a přijme křest (v originále baptizo = ponořit se), bude spasen; kdo však neuvěří, bude odsouzen." (Marek 16:16)

Svědectví

Svědčit znamená mluvit s nevěřícími o svém vztahu s Bohem.

Buďte vždy připraveni dát odpověď každému, kdo by vás vyslýchal o naději, kterou máte. (1.Petrův 3:15)

To je samozřejmě zcela individuální. Pro inspiraci zmiňme dvě naprosto stěžejní věci, za které může děkovat každý znovuzrozený křesťan, a které jsou zcela úžasné ke sdílení s ostatními lidmi:

  • odpuštění hříchů, vykoupení a získání věčného života (= mé jméno je zapsáno v nebesích, místo pekla mě čeká nebe)
  • možnost mít osobní vztah s živým Bohem, tedy s Dárcem života a se Stvořitelem vesmíru.

To je také různé, nicméně obecně se dá říci, že nás ke svědectví o Ježíši vede Duch svatý skrze Boží slovo (Bible jasně hovoří o tom, že nás Pán Ježíš posílá lidem sdílet dobrou zprávu o spasení a věčném životě). Vědomí, že lidé okolo nás, kráčí bez Pána Ježíše do zahynutí, je také ohromným důvodem. Říkat tak druhým o Pánu Ježíši (nebo jim třeba poslat odkaz na tyto stránky), je vlastně projev tvé lásky k nim.

Každý křesťan je ke svědectví o Pánu Ježíši povolán, jakkoliv je pravda, že někteří jsou od Boha v této oblasti povoláni více (osobně to poznáš tak, že máš přirozenou touhu lidem sdílet Pána Ježíše).

Praktická poznámka: když s někým mluvíš o Pánu Ježíši (nebo mu třeba pošleš odkaz na tento web), modli se za něj. Pokud možno předtím, ale i potom. A to třeba takto: „Pane Ježíši, prosím, dej milost …… (doplň jméno), aby tě mohl poznat, obměkči jeho srdce. Děkuji ti! Amen.“

Shrnutí:

Poslušnost dává kolo do pohybu. Naše poznání Boha a vztah s Ním roste, jestliže Ježíši důvěřujeme a jsme Mu v těchto čtyřech oblastech poslušni. Aby se kolo dobře pohybovalo, musí být poznávání Božího slova, modlitba, společenství a svědectví v rovnováze (což neznamená, že vším musíš trávit stejně času).

3. Co můžeme očekávat, když porosteme ve vztahu s Kristem

Dojde ke změně tvého charakteru a poneseš Bohu „dobré ovoce“:

"A za to se modlím, aby se vaše láska ještě víc a více rozhojňovala a s ní i poznání a hluboká vnímavost; abyste rozpoznali, na čem záleží, a byli ryzí a bezúhonní pro den Kristův, plní ovoce spravedlnosti, které z moci Ježíše Krista roste k slávě a chvále Boží." (Filipským 1:9-11)

"Ovoce Božího Ducha však je láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost, tichost a sebeovládání." (Galatským 5:22-23)

"Všecko, čeho je třeba k zbožnému životu, darovala nám jeho božská moc, když jsme poznali toho, který nás povolal vlastní slávou a mocnými činy (tzn. Ježíše). Tím nám daroval vzácná a převeliká zaslíbení, abyste se tak stali účastnými božské přirozenosti a unikli zhoubě, do níž svět žene jeho zvrácená touha. Proto také vynaložte všechnu snahu na to, abyste ke své víře připojili ctnost, k ctnosti poznání, k poznání zdrženlivost, ke zdrženlivosti trpělivost, k trpělivosti zbožnost, ke zbožnosti bratrskou náklonnost a k bratrské náklonnosti lásku. Máte-li tyto vlastnosti a rozhojňují-li se ve vás, nezůstanete v poznání našeho Pána Ježíše Krista nečinní a bez ovoce."(1.Petrův 1:3-8)

Podle výše uvedených veršů je zřejmé, že čím hlubší vztah s Ježíšem máme, tím více ovoce pro Boží království neseme. Sám Pán Ježíš je tím úžasným dokonalým stromem, které nese to nejdokonalejší ovoce a tento Pán Ježíš přebývá skrze Ducha svatého v každém znovuzrozeném křesťanovi. Čím více prostoru dáš ve svém životě Ježíši, tím větší ovoce poneseš. V praxi se to projevuje tím, že čím více a intimnější žijeme s Ježíšem, tím náš charakter nese známky charakteru Ježíše Krista.

Proměněný charakter je naprosto stěžejním a podstatným důkazem toho, že jsme uvěřili Pánu Ježíši a že Jej následujeme (ne ve vlastní síle, ale ve vedení a v moci Ducha svatého).

Mnohdy se ale nevyhneš Božím zkouškám, které prověří tvůj charakter. Právě skrze tyto zkoušky můžeš růst ve víře do podoby Božího synovství (což je Božím záměrem pro tebe):

"Mějte z toho jen radost, moji bratří, když na vás přicházejí rozličné zkoušky. Vždyť víte, že osvědčí-li se v nich vaše víra, povede to k vytrvalosti. A vytrvalost ať je dovršena skutkem, abyste byli dokonalí a neporušení, prosti všech nedostatků." (Jakub 1:2-4)

4. Co můžeme dělat teď

Najdi si během dne určitý čas (nejlépe ráno) k osobnímu setkání s Bohem. Říkáme tomu „tichý čas“. Tento svůj tichý čas měl totiž i sám Ježíš:

"Časně ráno, ještě za tmy, vstal a vyšel z domu; odešel na pusté místo a tam se modlil." (Marek 1:35)

Co by měl obsahovat tichý čas:

Chvála a díky

Vzdávej chválu a díky Bohu za to, jaký je a co pro tebe udělal a dělá (vše dobré ve tvém životě je od Boha). Při chvále se můžeš dát vést například slovy Žalmů v Bibli.

Vyznání hříchů

Vyznej hříchy, které ti Bůh ukáže, a poděkuj za jejich odpuštění.

Boží slovo

Když čteš Boží slovo, podtrhávej si verše, které tě osobně osloví. Opiš si je do deníku tichého času a napiš, co ti říkají a jak je můžeš aplikovat ve svém životě. (Je dobré začít Janovým evangeliem).

Modlitba

Modli se za věci, které ti Bůh řekl nebo ukázal prostřednictvím Bible, předkládej mu všechny své prosby a potřeby (konkrétně). Důvěřuj mu a spoléhej se na to, že tě slyší.

Snaž se mít tichý čas s Bohem denně. Zapoj se také do skupinky křesťanů, kde se můžeš učit a být povzbuzován ve svém životě s Kristem. Zde ti rádi doporučíme některá společenství ze tvého okolí.

Další lekce se věnuje partnerským vztahům a čistotě.

Doporučená videa k tématu:

Jak duchovně růst a zakoušet Boží požehnání.

Jak efektivně svědčit druhým lidem o Ježíši?

Jak hovořit s druhými o Ježíši?

A co církev (společenství)?