Co dále? / Najít společenství

Chceš doporučit společenství křesťanů?

Společenství křesťanů v rámci následování Ježíše je velmi důležité. Více polínek pohromadě hoří jasným plamenem. Odložíme-li však jedno stranou, rychle uhasíná a chladne. Podobně je tomu i s křesťany. 

Ozvi se nám a my ti rádi doporučíme některé ze společenství / sborů ve tvém okolí. Zašleme ti na výběr více variant, ať máš z čeho vybírat. 😊 Ve formuláři stačí zadat tvůj e-mail a také město, ať víme jaké sbory (z jakého kraje ČR) ti máme poslat.

Odesláním souhlasíš se zásadami ochrany osobních údajů.

Všude kolem sebe vidíme nesmírnou rozmanitost ve stvoření. Kolik je různých lidí, národů, ras, jazyků – nebo i přírodních krás, zvířat, projevů či forem dobra a krásy. Proto i církev je (popř. by měla či mohla být) nesmírně rozmanitá, pestrá a vnitřně překypující Božím životem. Žel žijeme v zemi, která se stala jednou z nejateističtějších na světě, a nádherná církev překypující Božím životem, dobrotou a krásou, kde ti je opravdu dobře a kde jsi většinu času šťastný(á) – to skutečně není představa, kterou většina z nás má spojený s církví. Ale co není, může být 😊… když tomu dáš šanci a půjdeš tomu alespoň „trošičku naproti“ (praktické tipy níže na konci textu).

Předtím ještě dovol, prosím, tři faktické poznámky. Zaprvé – proč vlastně chodit do církve, alespoň občas? Určitě znáš české přísloví: „Ve dvou se to lépe táhne“ (popř. biblické Kazatel 4:9-10: Lépe je dvěma než jednomu … upadne-li jeden, druh jej zvedne. Běda samotnému, který upadne; pak nemá nikoho, kdo by ho zvedl.) Ani ten nejobdarovanější člověk na světě nemá a neumí všechno, a i kdybys byl schopný (schopná) si všechno udělat sám (sama), tak to člověka stejně nebude tak naplňovat, jako když to dělá s někým, pro někoho – a někdo pro tebe. Jednou z nejznámějších biblických definic lásky je Jan 3:16 „Bůh tak miloval svět, že dal svého jedinečného Syna… aby každý, kdo v něj uvěří, mohl mít život věčný“. Láska bez vztahu, bez partnerství, bez toho, že jsme s tím druhým, s druhými, prostě nedává smysl, nenaplňuje. A církev, společenství Božího lidu, je a má být místem, kdy Jeho svatou lásku prožíváš mnohokrát a v mnoha podobách, i díky rozmanitému obdarování mnohých. A jak Jeho dobrota, moudrost a moc budou více a více plnit tebe samotného, stane se společenství (podobně jako rodina a školní/pracovní kolektiv) prostředím, kde to, co od Boha dostáváš, můžeš předávat druhým, abys mohl dostávat ještě více. A Bůh moc rád znovu a znovu dává tomu, kdo s Jeho dary dobře a štědře nakládá ve prospěch mnohých…

Zadruhé (a protože mnozí v ČR mají spíše negativní zkušenosti s církví, dovol, prosím, trochu odlehčený, netradiční tón) – nehledejme na zemi úplně dokonalou církev bez vady, kde by se nám líbilo úplně všechno a nebylo by tam co/koho kritizovat. Jak někdo úsměvně poznamenal, taková na zemi neexistuje – popř. by mohla přestat být dokonalou nedlouho po našem příchodu 😊. Jiní v historii dělili církev na tu a) „zápasící“, tj. tady na zemi, kdy se potýkáme s řadou problémů, nešvarů a nedokonalostí u sebe i u druhých, a ač jsme sami nedokonalí, snažíme se do nich přinášet to Boží lepší (uzdravení nemocným, potěšení sklíčeným, přátelství osamoceným, lásku nemilovaným, bezpečí ohroženým … prostě tu pomoc, kterou zrovna potřebuješ), a na b) církev „dokonalou“, která již zvítězila – a je již na věčnosti s Bohem. Ale, opět úsměvně i vážně řečeno, i ta má z tvého pohledu alespoň jednu nedokonalost – Bohu v ní prozatím chybíš. To naprosto neznamená, že se máme hned odebrat na věčnost 😊, ale můžeme se rozhodnout, že chceme strávit zbytek pozemského života i celou věčnost s Bohem a v Jeho dobrotě, ne bez Něj a mimo ni.

A zatřetí – ač během historie došlo k uspořádání (a rozdělení) církve do různých denominací, Bible obecně mluví o církvi v dvojím pohledu. Zaprvé všeobecně jako o souboru všech, kteří kdy uvěřili v Pána Ježíše Krista, požádali o odpuštění, vydali mu svůj život a získali láskyplný vztah s Bohem i věčný život (a zachovali víru až do konce). A zadruhé jako o místním sboru (v nějakém městě), který má nějaké vedení, společný život a akce, nějak funguje a snaží se přinášet Boží požehnání do svého města a okolí. A těch je nepřeberné množství – od největších „megasborů“ velkoměst světa, kde se sdružují desetitisíce i statisíce (opravdu!) lidí většinou okolo velmi požehnaných kazatelů a vedoucích, po vesnické sbory, kde pan farář obchází každý měsíc svých dvacet „oveček“ a přináší jim to nejlepší, co má a umí. V ČR má typický sbor pár desítek až pár set lidí.

Jak můžeš najít pro sebe to (tu) nejlepší? Pár praktických postřehů:

  • Když se přijdeš podívat na nějaké bohoslužby/shromáždění, v láskyplném prostředí je běžné, že si ti někdo věnuje, vysvětlí ti, jak tam fungují a pomůže se ti tam cítit dobře, ne jako v cizím prostředí. Láska se projevuje mimo jiném opravdovým zájmem a přijetím, to poznáš. Vždyť první dvě přikázání pro opravdové křesťany jsou Miluj Boha (celou svou bytostí) a Miluj bližního svého (jako sám sebe)…;
  • Poznáš, jestli kázané Boží slovo popř. svědectví lidí k tobě mluví, inspirují tě, přináší ti zkvalitnění života (a i to když na začátku člověk zdaleka nerozumí všemu a Bible je pro něj nová).
  • Podobně nová může být i forma zpívání chval Bohu na začátku shromáždění. (Leckterý nevěřící skeptik si pomyslí, že ti lidé jsou vážně „střelení“ – tak moc zpívat o lásce někoho, kdo kdysi umřel na kříži, a o naší lásce k němu, to nedává smysl – jedině, že by ten „Někdo“ byl opravdu vzkříšený a mohl naplňovat naše srdce i dnes… 😊) V kombinaci chval, modliteb, svědectví a kázání prostě uvidíš a budeš prožívat opravdovost, Bůh se tě tam bude nějak dotýkat způsobem, který přesahuje vše pozemské, popř. se to bude podobat tomu nejlepšímu, co jsi v životě prožil(a). A jestli to bude mít „mladou, velmi rozjásanou a nadšenou formu“, jako např. kombinace chválícího týmu a kazatelesrdečnost a kvalitu hudebního podání , popř. bude doprovázeno texty, co chytají za srdce a jsou promítány na fantastických záběrech, nebo tam bude jedna prostá kytara či klávesy se zpěvem ze srdce … když v tom Boha najdeš, tak to poznáš 😊 – protože nikdo není tak dobrý jako On.
  • Některé sbory jsou velmi intelektuálně hluboké, a pokud jsi ten typ, bude ti tam dobře – rozebírají hlubiny živého Božího slova a srdce a budeš tam znovu a znovu poznávat, že to je to pravé pro tebe. Jiné jsou plné nadšení a emočního prožívání a třeba zrovna potřebuješ nejvíce prožívat srdečnou vřelost. Jinde pozoruhodně funguje služba vnitřního i fyzického uzdravení a pro někoho by právě to bylo tou největší výhrou, protože bez toho ti nejde jít dál. Pro někoho vztahového mohou být rozhodující přátelské vztahy s vrstevníky, ať jsi v teen věku, mladé rodině nebo již v důchodu. Některé jsou zapálené pro konkrétní vize a projekty, a kromě dobrého vztahu s Bohem tak můžeš najít i své uplatnění… Nic z toho není špatně a v ideálním světě bys našel všechno najednou. Klidně zkus navštívit pár sborů poblíž tvého bydliště a uvidíš, kde ti bude nejlépe a kde nalezneš většinu toho, co hledáš a potřebuješ – a ještě mnohé navíc.
  • Bůh pro tebe totiž má mnohem více než jen pozvánku na pár „exkurzí“. Povolal nás, abychom byli Jeho učedníky – naučili se s Ním žít tak, že budeš moci s jistotou šířit Jeho lásku, dobrotu a pomoc mnohem víc, než si teď dovedeš představit. Ani autoři toho textu si kdysi nedovedli představit, že budou ovlivňovat kvalitu života i věčnost desítek tisíc lidí a různě uzdravené, obnovené lidi po životních peripetiích (rakoviny, nemoci, deprese, bolavá srdce, rozvité vztahy) už dávno nedokáží spočítat. Když porosteš ve vztahu s živým Ježíšem Kristem a najdeš si dobrý sbor, může se to začít dít i skrze tebe – a ještě mnohem víc!​

Na závěr nám dovol citát z 1. Korintským 2:9 „Co oko nevidělo a ucho neslyšelo, co ani člověku na mysl nepřišlo, připravil Bůh těm, kdo ho milují.“ Bůh pro tebe připravil hezčí, šťastnější, plnější a užitečnější život, než si dovedeš představit. Část toho můžeš/budeš zakoušet v osobním vztahu s Ním kdekoliv jsi, ale významná část je „rezervovaná“ pro společenství s dalšími křesťany. Lidských a organizačních nedokonalostí je mnoho, ale Bohem připravená dobrota je mnohem, mnohem větší – nenech se od ní / od Něj ničím odradit a zkus je začít hledat – a najít.

​Rádi ti s tím pomůžeme – stačí na této stránce odeslat požadavek a my ti pošleme některé sbory ve tvém okolí, ze kterých si můžeš vybrat a jít se do některého z nich (nebo klidně do všech) podívat. 😊

  • Společenství křesťanů by mělo: 1. stát na víře v Ježíše Krista jako Božího Syna (vtěleného Boha), který zemřel za hříchy lidí a vstal z mrtvých 2. mít jako autoritu Boží slovo-Bibli, které je pravidelně kázáno a vyučováno. 
  • V ideálním případě by sbor neměl odmítat projevy Ducha svatého (sbor by měla doprovázet moc Boží – uzdravení, vysvobozování, prorokování…). 
  • V místním sboru je důležité cítit přívítání od druhých, lásku a ideálně (např. během chval a uctívání) i přítomnost živého Boha. 
  • Pokud ti některý sbor nebude vyhovovat, zkus jiný, jednotlivé sbory se mohou výrazně lišit (ve smyslu subjektivního hodnocení). Nelze říci, že některý sbor je lepší než druhý, hodně záleží na osobních preferencích a založeních jednotlivce. Neboj se vyzkoušet i jinou církev, byť vzdálenější od tvého bydliště, právě tam může být tvá nová rodina 😊.

Chceš osobně poznat Boha? Pozvi Pána Ježíše právě teď do svého života!

Ježíš je víc než jen historická osobnost, On je Boží Syn, On je Spasitelem lidstva. On je ten, který zemřel za hříchy lidí a byl vzkříšen. Není jiné cesty k Bohu (ale ani do věčnosti / do nebe), než skrze Pána Ježíše Krista. A nyní Ježíš čeká, zda-li Mu otevřeš své srdce, aby i tebe mohl očistit od tvých hříchů (vin) a naplnit tě Božským životem – a ty jsi pak mohl(a) začít žít nový život s Bohem jako Boží dítě. K tomu je třeba:

  1. uvědomit si a vyznat Bohu svou hříšnost (která spočívá hlavně v tom, že žiješ bez Boha / nezávisle na Bohu)
  2. vírou přijmout Ježíše, Božího Syna, za svého osobního Pána a Spasitele (tzn. vložit důvěru v Něj, Jeho oběť za tvé hříchy a Jeho vzkříšení) a požádat Ho, aby se ujal vedení tvého života.
To můžeš udělat hned teď v modlitbě (modlitba je rozhovor s Bohem, nehledej v tom žádnou složitost). Bůh tě zná 😊. Není důležité, jak krásná volíš slova, ale záleží na jejich upřímnosti. Zde je příklad, jak se můžeš modlit:

"Pane Ježíši, Synu Boží, potřebuji Tě. Děkuji, že jsi za mě zemřel na kříži. Pane, odpusť mi mé hříchy a očisti mě od nich. Věřím v Tebe, ve Tvé vzkříšení a vyznávám Tě jako svého osobního Pána a Spasitele. Pane Ježíši, přijímám Tě právě teď. Děkuji, že vcházíš do mého života jako můj Pán. Uzdrav mě, dej mi život věčný a veď mě mým novým životem s Tebou. Amen."

Vyjadřuje tato modlitba to, co by sis přál(a)? Jestli ano, můžeš se tak teď modlit – ideálně nahlas, ale především s důvěrou, že ti vzkříšený Ježíš odpouští hříchy a vstupuje do tvého života jako tvůj Pán  (poznámka: nemusíš u toho nic zvláštního cítit ani prožívat).

Následně můžeš začít žít novým životem s Ježíšem: pod jeho vedením, ochranou a autoritou a začít poznávat Boha osobně.

Přijal(a) jsi nyní v modlitbě Ježíše za svého Pána a Spasitele?

Vše má svůj čas. Jakkoli Bible říká, že „den spásy je dnes“, je také pravda, že „všechny věci pod nebem mají svůj čas“. Přijetí Pána Ježíše za svého Pána a Spasitele je rozhodnutí, které je důležité udělat vědomě, svobodně a rád 😊. Protože tě Pán Bůh má opravdu rád a do ničeho tě nemanipuluje, bude ti nabízet tento vztah lásky a věčný život stále, až do tvé poslední chvíle na této zemi. Ale, až ta poslední chvíle přijde, jak nám sděluje Boží slovo, pak už to nebude možné změnit. Půjdeme na věčnost s tím, co jsme si vybrali – s Ježíšem nebo bez Něj. Připomínáme, že Pán Ježíš, Boží Syn, zemřel za lidské hříchy, bolesti, trápení a byl vzkříšen – jedině skrze Něj je možné, aby ti Bůh odpustil a dal věčný život. „Nikdo nepřichází k Otci, než skrze Ježíše“ (Jan 14:6). Varianta „bez Ježíše a bez odpuštění“ má proto i svůj věčný a trvalý následek oddělení od Boží milosti a dobrých věcí, protože člověk bez Ježíše Krista zemře s neodpuštěnými hříchy a v oddělení od Boha – a nebude na věčnosti s Ním (viz Jan 8:24 a Římanům 6:23).

Pokud ještě stále váháš, modli se třeba takto: „Pane Ježíši, děkuji Ti za poznání, které mám teď, ale upřímně – ještě váhám. Prosím Tě tedy, abys ke mně v mém životě přicházel znovu a znovu a přemáhal mě svou láskou natolik, že dospěji k opravdové víře a k plnému přijetí Tebe jako svého Pána i Spasitele i k přijetí věčného života. Pomoz mi, abych Tě v životě neminul/a. Děkuji Ti za to. Amen.“