Kdo jsi? / Zájmy a povolání / Kazatel, Boží služebník

Kážeš Boží slovo nebo jinak sloužíš Bohu?

Na konci stránky si můžeš přehrát doporučená videa, ale nejdříve si přečti následující text, který ti může změnit život.

Vítej, bratře / sestro! Možná ses sem dostal(a) ze zvědavosti, co se to vlastně objevuje za odkazy na internetu. Možná tu jsi „na kontrole“, jestli web nemá „závadný obsah“ a můžeš ho doporučit. A možná část v tobě touží po tom, nechat se znovu a znovu milovat, inspirovat a zmocňovat živým Bohem, protože to jak potřebujeme ke své službě, aby byla efektivní, tak po tom toužíme – protože pro tento láskyplný vztah s Ním jsme byli stvořeni (Ko 1:16). A když ho nezakoušíme, strádáme…

Dovol, prosím, ti nejprve opravdově poděkovat za veškerou tvoji službu Pánu a tomuto národu, popř. i jiným. Někdy to není snadné, někdy by člověk řekl, že je víc zápasů, hledání a nejistot než té „dobré, krásné práce“ (1 Tim 3:1). I když to určitě víš, tak věřím, že zde v úvodu máš slyšet – a pustit si do srdce – slova, kterými Bůh povzbuzoval Daniele: „Muži vzácný“ („ženo vzácná“) (Da 10:11). Není vzácné jen to, co pro Něj děláš a kde můžeš přinášet život a pomoc těm, pro které Ježíš z lásky umíral na kříži – ale i ty sám, ty sama. A někdy (dopřej si ty chvíle, a víc než jen chvíle) – jsi pro Něj vzácný především ty sám. Ty jsi jeho milovaný, jeho milovaná, a není, co by pro tebe neudělal (Řím 8:32). Žehnáme ti, ať to zakoušíš znovu a znovu, více a hlouběji, aby tě prostupovala Boží přítomnost, Jeho vroucí láska, Jeho přijetí a radost z tebe, osobně z tebe. To se potom lépe žije, lehčeji snáší těžkosti – i radostněji slouží…

A není to o závislosti na emocionálních prožitcích, jak bylo někdy (a třeba i oprávněně) mladší části církve vytýkáno. Podle Písma máme zjevovat Krista a Jeho srdce, Jeho charakter – a Jeho láska má naprosto jednoznačně jak věčný rozměr, tak praktický, tak emocionální (více zde). A máme-li Krista a Jeho lásku přinášet a zrcadlit lidem v pravdě a plnosti, tj. nedeformovat Jeho obraz, který je v naší zemi tak pokřivený, potřebujeme ji sami nejprve zakoušet, protože i kazatel / služebník může dlouhodobě dávat jen z toho, co sám má a co zná…

Kéž ti tedy Bůh sám přidává toho nejlepšího – pro tebe, tvé blízké i všechny, kteří ti jsou a budou svěřeni!

Co tím myslím, kromě a) bytostného prožívání Jeho lásky – Boha samotného? („Bůh je láska“ – 1 J 4:16)

b) Předně Jeho ŽIVÉ slovo – „Nechť ve vás přebývá slovo Kristovo v celém svém bohatství“ (Ko 3:16). Není to o teoretické znalosti Písma. Mnozí ho uměli zpaměti a živého Krista v něm stejně nenašli nebo Ho pak při osobním setkání nepoznali. Díky Bohu, každý z nás Písmo nějak známe, některé oblíbené pasáže považujeme za svůj osobní poklad a radostně šíříme – ale přesto, určitě existuje víc, mnohem víc, pro nás všechny. Ještě se neobrátila většina lidí z našich měst… a přitom i samařská žena hned poté, co uvěřila při svém prvním setkání s Ježíšem, o něm jednoduše zvěstovala svému městečku a mnozí k němu přišli a uvěřili. I kázání jednoho jednotlivce tedy může obrátit skoro celé město! Jak na to?

c) Boží slovo nikdy nemělo být odděleno od Božího Ducha (viz 2 Kor 3:6 – „Bůh nás učinil způsobilými sloužit nové smlouvě, jež není založena na liteře, nýbrž na Duchu. Litera zabíjí, ale Duch dává život.“) Role Ducha svatého je naprosto zásadní v životě Pána Ježíše – celá jeho mocná vykupitelská služba začala až poté, co na Něj sestoupil Duch svatý (L 3:22), který Ho od té chvíle vedl (L 4:1) a zmocňoval (L 4:14). A když celou službu Pána Ježíše takto vedl Duch svatý, my bychom to snad mohli zvládnout bez něj? A přestože apoštolové osobně znali Krista nejvíce ze všech, sami kázali zástupům, uzdravovali nemocné, křísili mrtvé a dělali různé divy a zázraky, přesto jim Ježíš nařídil: „Zůstaňte ve městě, dokud nebudete vyzbrojeni mocí z výsosti“ (L 24:49). Když i apoštolům s praxí vzkříšení mrtvých, obracení, sycení a uzdravování zástupů zakázal vyjít do služby bez naplnění, vedení a zmocnění Duchem svatým – nedá se pře-akcentovat, jak klíčová je role třetí osoby Boží trojice pro každého z nás, bez výjimky, i pro naši službu.

Z Písma (např. Jan 14-16 a celé Skutky) vidíme, že to je Duch svatý, kdo vydává svědectví o Ježíši, oslavuje a uctívá Krista, usvědčuje z hříchu, uvádí do veškeré pravdy, oživuje Boží slovo, nás i veškerou naši službu, provází (s)tvoření všeho dobrého, pomáhá církvi i jejím služebníkům v dobrém rozhodování, povolávání dalších služebníků, pomáhá nám přijímat Boží dary, poznání a pomoc k proměně charakteru, abychom nesli „ovoce Ducha“, spolupracuje na našem posvěcení, aby byla církev připravená jako čistá nevěsta zamilovaná do Krista, která společně s Duchem svatým bude volat „Přijď, Pane Ježíši!“ … a mnohé další. Co z toho by tedy i ten nejschopnější člověk dokázal sám, bez Něj?

Nejednáme někdy vlastně proti tomuto pokynu Pána Ježíše a nesnažíme se o mnohé bez Jeho zmocnění? Třeba už něco víme, dělali jsme to stokrát, tisíckrát, tak Ho k tomu už nepřizveme … takže výsledky jsou časem více a více „naše“, tj. lidské, než skutečně Boží? Jsme pokorní a poslušní, a proto horlivě žádáme dary/působení Ducha svatého (1 Kor 14:1), dokud se v našich životech a službě nezačne stále více a více prokazatelně projevovat Boží moc a lidi jsou uzdravováni, obrací se a skutečně milují Pána – nebo to neděláme a považujeme za svoji verzi „pokory“, že se bez toho obejdeme a lidé to bez této Bohem nabídnuté pomoci „nějak vydrží“ (popř. nehledíme ani na další místa Písma, např. na to, že Otce oslaví, když poneseme hojné ovoce, popř. Mu udělá radost, když nám svěřené hřivny přinesou co největší užitek, že On chce, aby všichni lidé došli spásy …)?

Možná „jen“ nevíme, jak na to. Možná nás námaha a tlaky ve službě unavily, že jsme poztráceli prvotní nadšení a lásku. Možná jen potřebujeme obnovit v naději, znovu zapálit a půjdeme s Ním dál. I proto nás Bůh povzbuzuje v 1 Kor 15:58 „A tak, moji milovaní bratří, buďte pevní, nedejte se zviklat, buďte stále horlivější v díle Páně; vždyť víte, že vaše práce není v Pánu marná.“ Jak dál?

Dovol si znovu nově prožít, přijmout a ještě hlouběji uvěřit, že jsi pro Něj velice vzácný, ty sám. A že i tvoje služba je pro Něj vzácná – a není marná – a má a může ještě růst, i mnohonásobně růst. I proto, jestli chceš zakoušet Jeho lásku i zmocnění ještě mnohem více (a vím, že se určitě modlíš mnoha způsoby a znáš např. Pavlovy osvědčené modlitby v Ef 1:17-19; Ef 3:14-19; Fp 1:9-11; Ko 1:9-12; Ko 4:12; 2 Te 1:11 aj.).

Zvaž, prosím, co by se mohlo stát, kdyby ses opravdově modlil(a) např. následující modlitbu, ať již jednou nebo třeba denně celý měsíc, prostě dokud ji Bůh viditelně nevyslyší?

„Pane Ježíše Kriste, vezmi si prosím znovu celý můj život, posvěť a naplň ho sám sebou, svojí přítomností, láskou, vášní, radostí i mocí. A naplňuj mě, prosím, svým Duchem svatým, abych žil(a) v jeho vedení a zmocnění, jak jsi to zamýšlel s prvotními učedníky a apoštoly. Ať neminu a nechybí mi nic, co jsi připravil pro mě – ani pro lidi, které jsi mi svěřil a ještě svěříš. Duchu svatý, zvu tě do svého života, a prosím – naplň mě, jako jsi naplnil učedníky o Letnicích, a Ty skrze mě zjevuj Pána Ježíše Krista tak, aby si Ho lidé zamilovali, uváděj lidi do Boží pravdy, usvědčuj je z hříchu a přinášej jim milost k pokání, posvěcení a zdravému růstu. Nauč mě nechat se tebou vést i vidět a používat tvé dary ještě mnohem lépe, aby mnozí z našeho města i národa bytostně poznali Pána Ježíše Krista a uvěřili v Něj. Dělej ve mně i skrze mě všechno, co chceš, aby se tak stalo – aby se naplnily touhy Božího srdce. Děkuji ti za to. Amen.“

Ještě jednou, děkujeme za veškerou tvoji službu a nasazení pro Pána. Přejeme ti vše nejlepší, jeho ochranu i vedení. Kéž se ti s Ním opravdu daří – a kéž jsi s Pánem opravdu šťastný (šťastná) a je to na tobě vidět. Nakolik tento text či celý web odpovídají tvému poznání Boha a Písma, to musíme ponechat na tvém laskavém úsudku. Přesto věříme, že navzdory veškeré nedokonalosti napomáhá rozšíření evangelia po celé zemi, umožňuje mnoha lidem dozvědět se o milujícím Bohu a setkat se s Ním, pozvat Ho do svého života – a že by např. i výše uvedený text a modlitba mohly napomoci tomu, aby i v naší zemi znovu rostly takové zbožné osobnosti a vůdcové, jako byl např. Jan Ámos Komenský, kteří výrazně ovlivnili nejenom náš národ, ale i mnohé další. Kéž se tak děje i skrze tebe a lidi tobě svěřené!

Tým „Ježíš tě má rád.cz“

Doporučená videa pro tebe:

talire
Přehrát video

Dobrá zpráva pro tebe!

tw-israel
Přehrát video

Boží moc a uzdravení na kameře.

okult-1
Přehrát video

Osobní příběh od věštění, karet a horoskopů k Ježíši.

doreen
Přehrát video

Doreen Virtue – od ezoteriky a New Age k živému Kristu!

Nick, narozený bez rukou a nohou, se tě ptá: „Znáš Boha?“

Příběh Hanky – od „věřící v hlavě“ k „věřící v srdci“.

Chceš osobně poznat Boha? Pozvi Pána Ježíše právě teď do svého života!

Ježíš je víc než jen historická osobnost, On je Boží Syn, On je Spasitelem lidstva. On je ten, který zemřel za hříchy lidí a byl vzkříšen. Není jiné cesty k Bohu (ale ani do věčnosti / do nebe), než skrze Pána Ježíše Krista. A nyní Ježíš čeká, zda-li Mu otevřeš své srdce, aby i tebe mohl očistit od tvých hříchů (vin) a naplnit tě Božským životem – a ty jsi pak mohl(a) začít žít nový život s Bohem jako Boží dítě. K tomu je třeba:

  1. uvědomit si a vyznat Bohu svou hříšnost (která spočívá hlavně v tom, že žiješ bez Boha / nezávisle na Bohu)
  2. vírou přijmout Ježíše, Božího Syna, za svého osobního Pána a Spasitele (tzn. vložit důvěru v Něj, Jeho oběť za tvé hříchy a Jeho vzkříšení) a požádat Ho, aby se ujal vedení tvého života.
To můžeš udělat hned teď v modlitbě (modlitba je rozhovor s Bohem, nehledej v tom žádnou složitost). Bůh tě zná 😊. Není důležité, jak krásná volíš slova, ale záleží na jejich upřímnosti. Zde je příklad, jak se můžeš modlit:

"Pane Ježíši, Synu Boží, potřebuji Tě. Děkuji, že jsi za mě zemřel na kříži. Pane, odpusť mi mé hříchy a očisti mě od nich. Věřím v Tebe, ve Tvé vzkříšení a vyznávám Tě jako svého osobního Pána a Spasitele. Pane Ježíši, přijímám Tě právě teď. Děkuji, že vcházíš do mého života jako můj Pán. Uzdrav mě, dej mi život věčný a veď mě mým novým životem s Tebou. Amen."

Vyjadřuje tato modlitba to, co by sis přál(a)? Jestli ano, můžeš se tak teď modlit – ideálně nahlas, ale především s důvěrou, že ti vzkříšený Ježíš odpouští hříchy a vstupuje do tvého života jako tvůj Pán  (poznámka: nemusíš u toho nic zvláštního cítit ani prožívat).

Následně můžeš začít žít novým životem s Ježíšem: pod jeho vedením, ochranou a autoritou a začít poznávat Boha osobně.

Přijal(a) jsi nyní v modlitbě Ježíše za svého Pána a Spasitele?

Vše má svůj čas. Jakkoli Bible říká, že „den spásy je dnes“, je také pravda, že „všechny věci pod nebem mají svůj čas“. Přijetí Pána Ježíše za svého Pána a Spasitele je rozhodnutí, které je důležité udělat vědomě, svobodně a rád 😊. Protože tě Pán Bůh má opravdu rád a do ničeho tě nemanipuluje, bude ti nabízet tento vztah lásky a věčný život stále, až do tvé poslední chvíle na této zemi. Ale, až ta poslední chvíle přijde, jak nám sděluje Boží slovo, pak už to nebude možné změnit. Půjdeme na věčnost s tím, co jsme si vybrali – s Ježíšem nebo bez Něj. Připomínáme, že Pán Ježíš, Boží Syn, zemřel za lidské hříchy, bolesti, trápení a byl vzkříšen – jedině skrze Něj je možné, aby ti Bůh odpustil a dal věčný život. „Nikdo nepřichází k Otci, než skrze Ježíše“ (Jan 14:6). Varianta „bez Ježíše a bez odpuštění“ má proto i svůj věčný a trvalý následek oddělení od Boží milosti a dobrých věcí, protože člověk bez Ježíše Krista zemře s neodpuštěnými hříchy a v oddělení od Boha – a nebude na věčnosti s Ním (viz Jan 8:24 a Římanům 6:23).

Pokud ještě stále váháš, modli se třeba takto: „Pane Ježíši, děkuji Ti za poznání, které mám teď, ale upřímně – ještě váhám. Prosím Tě tedy, abys ke mně v mém životě přicházel znovu a znovu a přemáhal mě svou láskou natolik, že dospěji k opravdové víře a k plnému přijetí Tebe jako svého Pána i Spasitele i k přijetí věčného života. Pomoz mi, abych Tě v životě neminul/a. Děkuji Ti za to. Amen.“