Kdo jsi? / Potřebuji pomoc / Život ve strachu

Život ve strachu (strach z koronaviru...)

Na konci stránky si můžeš přehrát doporučená videa, ale nejdříve si přečti následující text, který ti může změnit život.

Masmédia jsou plná negativních zpráv a Češi jsou jedním z nejpesimističtějších národů světa. Není divu, že mnohá lidská srdce plíživě prorůstá strach jak skryté podhoubí, a pak stačí jen jedna (zdánlivě) kalamitní zpráva a člověk může najednou propadnout strachu, úzkosti, panice.

Například nyní kvůli koronaviru (ale principiálně platí text níže pro jakékoli velké strachy).

Není ostuda si vnitřně přiznat, že se bojím – o sebe, svůj život, životy svých blízkých; vždyť mi na nich tak záleží! Ale je zbytečné se nechat strachem drásat, ničit a dál šířit paniku, která nikomu a ničemu nepomůže. A je úplně zbytečné žít se strachem dál, protože se jej můžeme zbavit.

Co mám tedy dělat? Fatalisticky pasivně čekat a „nechat to osudu“? Jistě existuje mnohem lepší varianta, která kombinuje dvě zásadní vlastnosti bezpečného a pokojného života beze strachu.

První z nich je moudrost (či prozíravost). V Knize života, Bibli, je v Přísloví 22:3 psáno: „Chytrý (nebo moudrý, prozíravý) vidí nebezpečí a ukryje se, kdežto prostoduší půjdou dál a doplatí na to.“

Určitě se vždy vyplatí jednat moudře či „používat selský rozum“, aby člověk zbytečně neriskoval. V případě, že by se akutně šířil koronavir, to pro někoho může znamenat omezení hromadných akcí, pro jiného cestovat autem místo MHD nebo si nakoupit zásoby jídla na dva týdny pro případnou karanténu. Ale vše můžeme dělat v klidu jako prozíraví, nikoli s motivací sžírajícího strachu jako jeho zajatci. Proč?

Protože existuje ještě mnohem větší pomoc a ochrana než jen naše moudrost. Ač se to převážně nevěřícím Čechům (no, třeba právě proto jsme tak pesimističtí… a ne-šťastní) může zdát divné, existuje Někdo, kdo lidi miluje, chrání je, žehná jim … Bůh sám. Existuje bezpočet svědectví o Boží pomoci a ochraně pro jednotlivce i národy, stejně tak jako zaslíbení ochrany pro ty, kteří o ni Boha žádají. Dají se shrnout například tisíckrát prožitými zaslíbeními ze dvou biblických žalmů:

Tím druhým aspektem bezpečného a pokojného života je tedy opravdový osobní vztah s živým všemohoucím Bohem, který tě tolik miluje (i když Ho třeba ještě neznáš, nebo jen málo). Tolik lidí v nouzi, ve strachu volalo: „Bože, pomoz mi!“ – a pak se něco stalo, jejich duši najednou zaplavil hmatatelný pokoj, úplně zmizel stres, úzkost a strach… že naprosto žasli, co se to děje. Fyzicky nikoho neviděli, ale přesto prožívali, jako když někdo mocný přišel do té místnosti – i do jejich duše, a najednou bylo v nitru všechno jinak. A zároveň přišel pokoj od strachu – jak když vstoupili do velmi bezpečného úkrytu. Není divu, když sám Spasitel světa, Ježíš Kristus, říká v Janově evangeliu „Já jim dávám věčný život … a nikdo je z mé ruky nevyrve.“ (Jan 10:28). Stejně jako milióny jiných můžeš přijmout od Pána Ježíše věčný život a prožít skrytost v té veliké Boží ruce, ten Boží pokoj, o kterém je psáno: „Pokoj Boží, převyšující každé pomyšlení, bude střežit vaše srdce i mysl v Kristu Ježíši.“ (Filipským 4:7)

Překvapuje tě to? Nemuselo by – vždyť každý dobrý pozemský rodič přeci chrání své děti a jde jim pomoci, když ho zavolají. O co víc Bůh sám – ten, kterého jeho následovníci mohou oslovovat tím známým „Otče náš“! Že jsi to ještě nezažil? Mohou pro to být dva důvody: buď jsi o Bohu nikdy takto nepřemýšlel(a), nestál(a) o něj, neznáš ho, a ještě před chvílí tě ani nenapadlo mu věřit a zkusit to s ním. Nebo jsi třeba nějak zkoušel(a) s Bohem žít, třeba i chodil(a) někam sedět a poslouchat něco v kostele … ale jak když se ten opravdu živý Bůh v tvém životě ještě naplno neprojevil, jak když tvé srdce ještě nezažilo Jeho návštěvu. Mohl by ses shodnout s Jóbem v jeho vyznání: „(Pane Bože,) jen z doslechu o tobě jsem slýchal …“ a stále na tebe čeká ta druhá část Jóbova znání: „teď však jsem tě spatřil vlastním okem.“ (Jób 42:5) To nejlepší na tebe tedy teprve čeká!

Nestačí o Něm totiž jen číst nebo slyšet, co dělal kdysi, jinde, pro jiné. Sám Ježíš nabízí svoji blízkost, když říká: „Hle, stojím přede dveřmi a tluču; zaslechne-li kdo můj hlas a otevře mi, vejdu k němu a budu s ním večeřet a on se mnou.“ (Zjevení 3:20) Můžeš Mu otevřít svoje srdce a opravdově, upřímně Ho požádat, aby přišel a ti dával zakoušet svou blízkosti a lásku – a svěřit Mu svůj život a své blízké, aby tě / vás všechny chránil. Můžeš si být naprosto jist(a) tím, že to dokáže – jak můžeš vidět například na příběhu Izraelců během Exodu z Egypta, kdy na ně nedopadaly rány, které dopadaly na Egypt. Sám Bůh těm, kteří v Něho věřili a poslouchali Ho, zajišťovat pozoruhodnou ochranu. Pokud o ni (a související Boží pokoj, vládu a požehnání) stojíš, můžeš to říci Bohu třeba takto:

(uprav si to, co vystihuje více tvoji situaci – jestli a) Ho ještě vůbec neznáš nebo b) Ho znáš tak trochu, jen „z doslechu“)

„Pane Bože, ty víš, a) že Tě skoro vůbec neznám / b) že jsem Tě nějak hledal a něco o Tobě slýchal, ale jak když jsi mi byl pořád daleko. … Nechci žít ve strachu o svůj život (a své blízké) – kvůli koronaviru nebo jakémukoli jinému zlu. Pane Ježíši, nechci, abys byl se svým požehnáním i ochranou dál jen „za dveřmi“ – otvírám a dávám ti teď svůj život, svoje srdce. Prosím, odpusť mi moje hříchy a pomoc mi se od nich odvrátit. Přijď, prosím, a dej se mi poznat doopravdy, intenzivně, do hloubky srdce. Prosím, naplň můj život a viditelně v něm vládni jako můj Pán a Spasitel, po celý můj život tady na zemi i na věčnosti. Ochraňuj mě ode všeho zlého, uzdravuj mě a vysvobozuj mě z mých trápení a ran minulosti – i ze strachů, co se může dít v budoucnosti. Přijímám Tě i jako svého Ochránce a spoléhám na Tebe, že podle svého zaslíbení z Bible budeš chránit mé vycházení a vcházení nyní i navěky. Děkuji Ti. Amen.“

Požádal(a) jsi Ježíše o odpuštění a o to, aby se stal tvým Pánem a Spasitelem?

Vše má svůj čas. Jakkoli Bible říká, že „den spásy je dnes“, je také pravda, že „všechny věci pod nebem mají svůj čas“. Přijetí Pána Ježíše za svého Pána a Spasitele je rozhodnutí, které je důležité udělat vědomě, svobodně a rád 😊. Protože tě Pán Bůh má opravdu rád a do ničeho tě nemanipuluje, bude ti nabízet tento vztah lásky a věčný život i nadále, až do tvého posledního rozhodnutí ve tvém srdci. Pak, jak nám sděluje Boží slovo, už to nebude možné změnit. Pamatuj však, že na věčnost půjdeme s tím, co jsme si na zemi vybrali – s Ježíšem nebo bez Něj. Připomínáme, že Pán Ježíš, Boží Syn, zemřel za lidské hříchy, bolesti, trápení a byl vzkříšen – jedině skrze Něj je možné, aby ti Bůh odpustil a dal věčný život. „Nikdo nepřichází k Otci, než skrze Ježíše“ (Jan 14:6). Varianta „bez Ježíše a bez odpuštění“ má proto i svůj věčný a trvalý následek oddělení od Boží milosti a dobrých věcí, protože člověk bez Ježíše Krista zemře s neodpuštěnými hříchy a v oddělení od Boha – a nebude na věčnosti s Ním (viz Jan 8:24 a Římanům 6:23).

Pokud ještě stále váháš, modli se třeba takto: „Pane Ježíši, děkuji Ti za poznání, které mám teď, ale upřímně – ještě váhám. Prosím Tě tedy, abys ke mně v mém životě přicházel znovu a znovu a přemáhal mě svou láskou natolik, že dospěji k opravdové víře a k plnému přijetí Tebe jako svého Pána i Spasitele i k přijetí věčného života. Pomoz mi, abych Tě v životě neminul/a. Děkuji Ti za to. Amen.“

Pokud ses takto upřímně modlil(a), Bůh sám zaslíbil, že ti dal věčný život a ujal se vlády nad tebou, tedy že tě bude chránit, vysvobozovat a moudře vést. A pokud se Jím necháš vést (hlavně skrze Jeho slovo – více třeba zde), měl by tvůj život měnit podobně jako život velkého starozákonního proroka Izajáše, který i uprostřed těžkých okolností mohl vyznávat toto:

„Hle, Bůh je má spása, doufám a jsem beze strachu. Hospodin, jen Hospodin je má záštita a píseň, stal se mou spásou.“ Izajáš 12:2

Žehnáme ti, aby tam, kde byl strach a tíseň, přišla důvěra, Boží pokoj a radost – a místo úzkostí tvůj život naplnil Bůh sám a s Ním i nová píseň a radost. (pro inspiraci – třeba zde).

Doporučená videa k tématu:

Scroll to Top
Copy link