Kdo jsi? / Dospělý muž / Normální chlap

Jsem zkrátka normální chlap

Na konci stránky si můžeš přehrát doporučená videa, ale nejdříve si přečti následující text, který ti může změnit život.

Ne každý musí být mistr světa, ne každý musí mít desítky extrémních historek ze života, ne každý chce být středem pozornosti. I když žijeme ve společnosti, která obdivuje to mimořádné, je normální být „normální“.

Biblický obraz požehané země je „země hor a plání“ (Dt 11:11). Někteří lidé jsou spíš „horalé“, musí být na špici, prožívat vrcholy (i dramatické pády či průšvihy) – jiní jsou „doma“ spíše na těch pláních a je to v pořádku. Je normální být spolehlivý pracovník či zemědělec, je normální být věrný manžel či dobrý táta, i když pak u piva chybí určitý druh historek…

Přesto v tobě může občas hlodat otázka, kterou si položil jeden král: „Bože, kvůli tomuhle se žije?“ (Izajáš 38:16) Tohle je všechno? I když to je skoro všechno docela dobré, cožpak není a už nebude nic víc? Řešení není v příručkách o zvládání krize středního věku, koupit si pořádnou motorku, začít skákat na padáku či se poohlížet jinde. Král Šalamoun si dopřával bez zábran, přesto vše shrnul slovem „pomíjivost“. Existuje vyšší rozměr, existuje větší hloubka i chlapské duše, kde je touha po věčnosti, po něčem, co vydrží, kvalitní, dobré, s nepomíjivým uspokojením … jenže na zemi to bez Boha není.

Pokud nechceš strávit zbytek života jen v tom „docela dobrém, ale pomíjivém“ (a dávat třetí – nebo padesáté kolečko, o kterém stejně tušíš, že skončí podobně jak ty předchozí), zkus do svého života pozvat Boha s jeho věčným rozměrem – třeba těmito slovy:

„Pane Bože, něco mi v životě chybí (a možná ani nevím přesně co). Pane Ježíši Kriste, Synu Boží, můžeš prosím přinést do mého života svoji vládu, věčnost, kvalitu a hloubku? Odpusť mi, kde jsem já chyboval a míjel to dobré – a dej se mi poznávat, naplňuj a veď můj život, abych zakoušel tebe a tvé požehnání, tady i na věčnosti. Děkuji ti - za tvou oběť za mé hříchy, za tvé vzkříšení, i za to, že mě nyní slyšíš a vcházíš do mého života. Amen.“

Řekl jsi nyní upřímně tato slova Bohu a pozval tak Ježíše do svého života?

Máš-li pochyby o existenci a skutečnosti, že Ježíš je opravdu živý Bůh a má tě rád, zkus se na Něj i přesto obrátit – požádej Boha, aby ti dal poznat pravdu a sám sebe ještě mnohem víc. Řekni Mu třeba toto: „Ježíši, jestli jsi, dávej se mi, prosím, poznat mnohem víc!“  Uděláš-li to s upřímným srdcem, jistě přijde den, kdy se ve tvém životě začne „něco“ dít – například podivuhodné věci, které nepůjde vysvětlit jen logicky, příliš mnoho dobrých „náhod“ a pomoci na to, aby se to mohlo stát „jen tak“. Bude ti přibývat vnitřních „důkazů“ a důvěry – a nezatvrdíš-li své srdce, tvé pochyby budou mizet a víc a víc uvidíš, že za tím vším je milující dobrý Bůh, který se ti skrze to dává poznat, znovu a intenzivněji. Hledej Boha, chtěj Jej poznat a nalezneš Jej. Pokud ti současná míra poznání Jeho a Jeho dobroty nestačí, jednoduše Ho čas od času opravdově požádej: „Pane Bože, dávej mi prosím víc a víc poznávat sám sebe a svoji dobrotu, dokud si tebou nebudu úplně jistý.“ I tak se může naplňovat známé zaslíbení: „Proste, a bude vám dáno; hledejte, a naleznete; tlučte, a bude vám otevřeno. Neboť každý, kdo prosí, dostává, a kdo hledá, nalézá, a kdo tluče, tomu bude otevřeno.“ (Lukáš 11:9-10)

Navázání osobního vztahu víry s Ježíšem je vstupní branou k tomu, aby člověk jednou vydal sám sebe plně Ježíši a vyznal Jej svým Pánem a Spasitelem. Ježíš je jedinou cestou k odpuštění všeho co se ti v životě nepovedlo a k získání věčného života. Protože tě Pán Bůh má rád a do ničeho tě nemanipuluje, bude ti nabízet tento vztah lásky a věčný život stále, až do tvé poslední chvíle na této zemi. Ale, až ta poslední chvíle přijde, jak nám sděluje Boží slovo, pak už to nebude možné změnit. Půjdeme na věčnost s tím, co jsme si vybrali – s Ježíšem nebo bez Něj. Připomínáme, že Pán Ježíš, Boží Syn, zemřel za lidské hříchy, bolesti, trápení a byl vzkříšen – jedině skrze Něj je možné, aby ti Bůh odpustil a dal věčný život. „Nikdo nepřichází k Otci, než skrze Ježíše“ (Jan 14:6). Varianta „bez Ježíše a bez odpuštění“ má proto i svůj věčný a trvalý následek oddělení od Boží milosti a dobrých věcí, protože člověk bez Ježíše Krista zemře s neodpuštěnými hříchy a v oddělení od Boha – a nebude na věčnosti s Ním (viz Jan 8:24 a Římanům 6:23). Považujeme za důležité i toto zmínit a povzbudit tě, abys vztah s Ježíšem začal/a hledat a budovat. Budeš-li mít upřímný a pokorný postoj, On se ti dá poznat. Jakmile jednou prožiješ Ježíšovu lásku, moc a pravdu, jistě k Němu přijdeš i pro odpuštění a věčný život 😊!

Když začneš Boha zvát do svého života a hledat ho, uvidíš, stejně jako mnozí další lidé v jejich svědectvích, jak moc dokáže člověka obohatit.
 

Doporučená videa pro tebe:

hqdefault
Přehrát video

Dobrá zpráva pro tebe!

pohadka
Přehrát video

Evangelium o Ježíši není pohádka.

mirek
Přehrát video

Osobní příběh Mirka.

zij-vecne
Přehrát video

Nick, narozený bez rukou a nohou, se tě ptá: „Znáš Boha?“

Nick, narozený bez rukou a nohou, se tě ptá: „Znáš Boha?“

Chceš osobně poznat Boha? Pozvi Pána Ježíše právě teď do svého života!

Ježíš je víc než jen historická osobnost, On je Boží Syn, On je Spasitelem lidstva. On je ten, který zemřel za hříchy lidí a byl vzkříšen. Není jiné cesty k Bohu (ale ani do věčnosti / do nebe), než skrze Pána Ježíše Krista. A nyní Ježíš čeká, zda-li Mu otevřeš své srdce, aby i tebe mohl očistit od tvých hříchů (vin) a naplnit tě Božským životem – a ty jsi pak mohl(a) začít žít nový život s Bohem jako Boží dítě. K tomu je třeba:

  1. uvědomit si a vyznat Bohu svou hříšnost (která spočívá hlavně v tom, že žiješ bez Boha / nezávisle na Bohu)
  2. vírou přijmout Ježíše, Božího Syna, za svého osobního Pána a Spasitele (tzn. vložit důvěru v Něj, Jeho oběť za tvé hříchy a Jeho vzkříšení) a požádat Ho, aby se ujal vedení tvého života.
To můžeš udělat hned teď v modlitbě (modlitba je rozhovor s Bohem, nehledej v tom žádnou složitost). Bůh tě zná 😊. Není důležité, jak krásná volíš slova, ale záleží na jejich upřímnosti. Zde je příklad, jak se můžeš modlit:

"Pane Ježíši, Synu Boží, potřebuji Tě. Děkuji, že jsi za mě zemřel na kříži. Pane, odpusť mi mé hříchy a očisti mě od nich. Věřím v Tebe, ve Tvé vzkříšení a vyznávám Tě jako svého osobního Pána a Spasitele. Pane Ježíši, přijímám Tě právě teď. Děkuji, že vcházíš do mého života jako můj Pán. Uzdrav mě, dej mi život věčný a veď mě mým novým životem s Tebou. Amen."

Vyjadřuje tato modlitba to, co by sis přál(a)? Jestli ano, můžeš se tak teď modlit – ideálně nahlas, ale především s důvěrou, že ti vzkříšený Ježíš odpouští hříchy a vstupuje do tvého života jako tvůj Pán  (poznámka: nemusíš u toho nic zvláštního cítit ani prožívat).

Následně můžeš začít žít novým životem s Ježíšem: pod jeho vedením, ochranou a autoritou a začít poznávat Boha osobně.

Přijal(a) jsi nyní v modlitbě Ježíše za svého Pána a Spasitele?

Vše má svůj čas. Jakkoli Bible říká, že „den spásy je dnes“, je také pravda, že „všechny věci pod nebem mají svůj čas“. Přijetí Pána Ježíše za svého Pána a Spasitele je rozhodnutí, které je důležité udělat vědomě, svobodně a rád 😊. Protože tě Pán Bůh má opravdu rád a do ničeho tě nemanipuluje, bude ti nabízet tento vztah lásky a věčný život stále, až do tvé poslední chvíle na této zemi. Ale, až ta poslední chvíle přijde, jak nám sděluje Boží slovo, pak už to nebude možné změnit. Půjdeme na věčnost s tím, co jsme si vybrali – s Ježíšem nebo bez Něj. Připomínáme, že Pán Ježíš, Boží Syn, zemřel za lidské hříchy, bolesti, trápení a byl vzkříšen – jedině skrze Něj je možné, aby ti Bůh odpustil a dal věčný život. „Nikdo nepřichází k Otci, než skrze Ježíše“ (Jan 14:6). Varianta „bez Ježíše a bez odpuštění“ má proto i svůj věčný a trvalý následek oddělení od Boží milosti a dobrých věcí, protože člověk bez Ježíše Krista zemře s neodpuštěnými hříchy a v oddělení od Boha – a nebude na věčnosti s Ním (viz Jan 8:24 a Římanům 6:23).

Pokud ještě stále váháš, modli se třeba takto: „Pane Ježíši, děkuji Ti za poznání, které mám teď, ale upřímně – ještě váhám. Prosím Tě tedy, abys ke mně v mém životě přicházel znovu a znovu a přemáhal mě svou láskou natolik, že dospěji k opravdové víře a k plnému přijetí Tebe jako svého Pána i Spasitele i k přijetí věčného života. Pomoz mi, abych Tě v životě neminul/a. Děkuji Ti za to. Amen.“