Kdo jsi? / Potřebuji pomoc / Mám rakovinu

Mám rakovinu (nebo někdo blízký)

Na konci stránky si můžeš přehrát doporučená videa, ale nejdříve si přečti následující text, který ti může změnit život.

„Máte rakovinu.“ Tento ortel si ročně vyslechnou desetitisíce lidí (v ČR půl miliónu lidí mělo nebo má rakovinu, zdroj lidovky.cz, 22.2.2016) . Šok, hrůza, strach, nervy, záchvaty paniky, to asi umřu, co když umřu, to bude bolet, kdo se postará o rodinu, bude něco „potom“? Myšlenky bombardují mozek, emoce se bouří, srdce svírá – co / kdo může pomoci? Někdy tě tví blízcí mohou potěšit, ale stejně tak tě ještě může zatěžovat péče a ohledy o ně – není to lehké pro nikoho z vás. Lékaři? Mnohdy určitě, u určitých druhů rakoviny a když se podchytí včas, je solidní šance, několik desítek procent, že člověk může být uzdraven. Není to ztracené!

Ale co když… Všichni známe ty myšlenky, co se zavrtají jako červ. Co když už je pozdě? Co když mám neléčitelný druh? Co když se to rozlezlo všude? Co když budu strašně trpět? Co když ode mě blízcí odejdou a zůstanu sám/sama? A když ne, co když je to nesmazatelně poznamená do jejich života? Kdo mi může pomoci – mému tělu od nemoci, ale i mému nitru od všech těch strachů, úzkosti, nejistot?

Je někdo takový – a jeho pomoc ti je blíž, než si myslíš. Dočti, prosím, tento text až na konec. Ale dovol nejprve inspiraci několika úspěšnými případy jeho pomoci, které skončily potvrzeným uzdravením (toto není žádný šarlatánský web ani soubor „milosrdných lží“, které mají ukonejšit nemocného, ale reálné příběhy z ČR o Boží lásce, která se projevila prokázanými uzdraveními z různých druhů rakovin a nádorů, i v případech, kdy lékaři poslali pacienta v terminálním stádiu na pár dnů z nemocnice, aby umřel doma).

  • První případ jsem viděl krátce po Sametové revoluci, kdy celým národem prošla vlna nadšení a zájmu o Boha. Po celé zemi se promítal výborný film Ježíš, uvěřily desetitisíce lidí, jezdili sem služebníci světového formátu a v plných sportovních halách a na stadionech se modlili za nemocné. Mnozí byli uzdraveni z vážných nemocí, někteří vstali z vozíku a děly se divy, jako třeba skrze službu světově uznávaného kazatele Reinharda Bonnkeho v Africe, kdy se obrací k Bohu milióny lidí a jsou uzdravováni (i když vnější forma služby je kulturně dost odlišná než v malém českém sboru – jak jinak, když na jedno shromáždění přijde přes milión lidí 😊). Zhruba osmdesátiletou babičku ze sousední vesnice propustili v terminálním stádiu na víkend domů s tím, že se nemusí dožít příštího týdne. Chodívala s rodinou do křesťanského sboru a rodina ji odvezla na právě takovou velkou evangelizaci. Babička si přála čtyři roky života. Služebník se tam za ní modlil, najednou cítila, jako když jí prošla moc, něco se s ní stalo … a podle svědectví jejího syna dojeli v noci unavení domů, ona se druhý den vzbudila, napekla koláče a obešla s nimi vesnici. A v týdnu je dovezla do nemocnice panu doktorovi, který ji propouštěl. Tomu málem vypadly oči z důlků: „Co tady děláte? Měla jste být …“ Byla uzdravená a byla ohromným povzbuzením pro všechny kolem ní, opravdu vzácná žena. Bůh ji přidal ty čtyři roky, o které ho žádala (podobně jako přidal smrtelně nemocnému králi Chizijášovi patnáct let života – viz Bible, Izajáš 38,5).
  • Mladá žena ze sousedního města měla bulku v prsu, chystala se na operaci, ale nechtělo se jí. Slyšela o církvích, kde se modlí za nemocné a mnozí jsou uzdraveni – tak chtěla jet do takového sboru v Německu. Nakonec přijela k nám, modlila se za ní skupina lidí a … ač hmatatelně cítila, že se jí Bůh dotýká a něco se děje, viditelně se nestalo vůbec nic. Potýkali jsme se se zklamáním … ale v Bibli je příběh, jak Pán Ježíš z určitých důvodů promluvil k fíkovníku, aby uschl, viditelně se v tu chvíli nestalo nic, ale když šli ráno jeho učedníci kolem, fíkovník byl do kořenů suchý. Učedníci se divili, ale Ježíš jim na to říká: „Mějte víru v Boha“. To on začal skrze své slovo a modlitbu nějaký proces, tak proč se divíte, že ho také dovedl do konce? Stejně tak u této mladé ženy. Víkend pominul, v pondělí si balila tašku do nemocnice a najednou (vím, zní to úsměvně, ale cituji její užaslý komentář i po dvaceti letech): „Jako když mi tahají ven nějaké špagety a ono to úplně zmizelo.“ Uplynulo zhruba dvacet let a nikdy se nic nevrátilo… Proč se to stalo zrovna takhle, trochu divně, a ne jinak? Nemám tušení. Ale vím, že je zdravá, a to mi stačí na to, abych se z toho radoval a děkoval Bohu.
  • Před cca patnácti lety jsem odvážel postaršího pána na operaci. Hrozilo, že se už neprobudí nebo že to bude rozlezlé tak, že už se s tím nedá nic dělat. Modlili jsme se za něj, ale viditelně se nic zásadního nestalo. Dodnes pamatuji, když jsme jeli přes jeho milý rodný kraj do nemocnice, jak s takovým povzdechem k nebi řekl: „Kéž bych měl ještě alespoň rok života!“ Operace proběhla, jen byla jednodušší, než jak se obával. Dodnes chodí na výroční kontroly a lékař mu říká: „Pane XY, je to úplně v pořádku, ty vaše kontroly jsou naprostá formalita.“
  • V sousedním okresním městě byl v terminálním stádiu pán, co měl těžký život, ani ne padesátník. Hodně zklamání od lidí, zraněné nitro i v církvi, že zahořkl a už nechtěl žít, ani nikam jet. Jeho manželka zkoušela, co mohla – nakonec mu zkusila i vyčítat, že je sobec, že ji tady jen tak nechá samotnou jako vdovu, ať dá Bohu alespoň jednu šanci (slyšela, jak Bůh uzdravuje a měla alespoň naději). Nakonec svolil, že přijede na jedno shromáždění a že se za něj budeme moci modlit. Během zhruba čtvrt hodiny Bůh odhalil příčiny jeho hořkosti, on mohl odpustit lidem, kteří mu tolik ublížili, prožil ohromnou úlevu v nitru – a pak jsme se modlili za fyzické uzdravení. Po pár týdnech jsme ho potkali na konferenci v Praze, kde zdálky mával papírem od doktora a volal na kolegu: „Jsem čistý, jsem čistý!“
  • Jeden sportovec měl opakovaně rakovinu. V krajské nemocnici se mu věnovali, jak uměli, v jeho sboru také, on s tím také vnitřně bojoval a modlil se, jak uměl. Dvakrát mu zmizela, ale vrátilo se to. Když doktor u předposlední dávky chemoterapie, kterou jeho tělo mohlo dostat, zjistil, že mu markery prudce stouply na cca 15-ti násobek limitu, s velkou lítostí mu říkal, že pro něj už z hlediska vědy a medicíny nemůže nic udělat. I ten nejlepší lékař (díky Bohu za ně!) má někde limit. Pán Bůh je ovšem mnohem, mnohem větší… Mohli jsme svérázného sportovce navštívit a Bůh opět v rozhovoru poukázal na nějaké nešvary (biblicky se tomu říká hřích) v jeho rodě, které se opakovaly v několika generacích. A stejně tak úplně stejná forma rakoviny. Milý sportovec to Bohu vyznal, požádal ho za odpuštění pro sebe i celý svůj rod, pak jsme se modlili za uzdravení … a i jemu Bůh přidal roky života a pokoj do srdce.
  • Jeden z nejpozoruhodnějších případů byla paní učitelka ze sousední vesnice. Když onemocněla, už jsme měli v církvi zkušenosti s uzdravením skrze modlitby, včetně rakoviny. V naší nemocnici na to nebyli specialisté, tak ji po vyšetřeních poslali s diagnózou a dokumentací do sousední okresní nemocnice. Tam diagnózu potvrdili na speciálních přístrojích, ale bylo to tak vážné (prorostlá slinivka, zasažená ledvina), že si to žádný z lékařů netroufl operovat – a že se s tím nic jiného nedá dělat. Nakonec se přes známé dostala do jedné z největších pražských nemocnic, k panu profesorovi, špičkovému odborníkovi. Třetí kolo vyšetření, vše zdokumentované, potvrzené, operace domluvená. Paní přesto věřila, že ji Bůh uzdraví, a ještě den před operací říkala, že se jí na ni nechce. Ta si vyslechla komentářů (od nevěřících to je i pochopitelné – v ohrožení života ti nabízí pomoc špičková kapacita a tobě se nechce? Co by za to kdo dal!) Sbor se pořád modlil, ať Bůh zasáhne a ona se rozhodne dobře. Nakonec v tom dostala pokoj, souhlasila a druhý den šla na sál. Když se vzbudila po operaci, viděla stát u dveří „muže v bílém plášti“, který ji říkal: „Neboj se, je to v pořádku. Já jsem byl s tebou.“ V pokoji usnula. Když přišla velká vizita, byli tam nastoupeni všichni lékaři, jako obvykle – jen ten „muž v bílém“ mezi nimi nebyl! Paní učitelka užasla … a když jí došlo, kdo to asi tak mohl být, rázem byla plná důvěry. A vyslechla si zprávu: „Nevíme, jak to je možné, ale my jsme tam nic nenašli…“

Teď si možná říkáš, že to je vymyšlené, už příliš přehnané. Přitom úplně samozřejmě počítáš s tím, že v životě kolem tebe je zlo, které v pohádkách znázorňují čerti – i dobro – jehož zdrojem je sám Pán Bůh, který lidem zasahuje do života jako dobrý Otec, když ho jeho děti o něco žádají. Vždyť to také v Bibli mnohokrát slíbil – a celá služba Pána Ježíše Krista zaznamenaná ve všech evangeliích je plná jeho soucitu a uzdravení, téměř všude, kam přišel. Takže by nás to vlastně nemělo překvapovat… i když to je pozoruhodné. A navíc to je v tomto případě potvrzené vyšetřeními ze tří nemocnic, z toho dvakrát na specializovaných přístrojích a špičkovými odborníky…

Určitě na to můžeš říci: „Nevěřím“. Nebo můžeš dovolit živému Bohu, celé Bibli, těmto pravdivým textům a tisícům dalších svědectví o Božím uzdravení z celého světa, aby ti dodali naději a nasměrovali tě k Dárci života, všemohoucímu Bohu. Proč si připomínat Ježíše jako Spasitele jen o Vánocích, a jen v tom, že se narodil – jako Ježíšek, a radovat se z něj jenom jeden den v roce? Proč nevzít vážně i zbytek jeho života a služby, že zjevoval Boží milující srdce, pomáhal mnohým, uzdravoval tisíce, a pak na Velikonoce zemřel za naše hříchy a nemoci a třetího dne vstal z mrtvých? To je dobrá zpráva Bible – že Ježíš Kristus žije na věky a nabízí spásu (tj. odpuštění, uzdravení, věčný život a každou potřebnou pomoc) všem, kteří ho o to opravdově žádají, popř. dají určité věci v životě do pořádku (požádají o odpuštění svých hříchů a sami odpustí druhým, odvrátí se od zla a vydají či poddají svůj život Ježíši jako Pánu, aby ho mohl uzdravit, proměňovat, naplňovat – a jednou, až skutečně přijde tvůj čas, ne předčasně – tě převedl do věčného života s ním, kde už nebude žádné zlo, žádné trápení ani nemoc). To Ježíš je pánem nad životem a smrtí, to Bůh sám určuje počet našich dnů a když vydáme svůj život jemu a chceme zůstávat s ním a v jeho dobrotě, tak jsme „v jeho ruce a nikdo nás z jeho ruky nevytrhne“ (Bible, Jan 10:28).

Nemusíš mít vždy obrovskou víru a rozumět všem tajům, jak to Bůh dělá. (Tomu plně nerozumí nikdo z nás, ale přesto se za lidi modlíme a Bůh dělá to, co jsi četl/a výše, a mnohé další.) Ale zcela jistě můžeš mít naději a alespoň trošku víry, jako jeden otec, který nad nemocným synem volal na Ježíše: „Věřím, pomoz mé nedověře!“ (Marek 9:24) I naděje a špetka víry jsou dobrý začátek, pokud s nimi přijdeš k Ježíši, svěříš mu svůj život a požádáš ho, aby tě uzdravoval, proměňoval a pomáhal ti.

Chceš? S tou nadějí, vírou (i touhou, bolestí, obavami, vším, co máš) – můžeš Bohu říci tuto modlitbu a pozvat ho do svého života, aby ti začal pomáhat a uzdravovat tě? Je to na tobě…

„Ježíši Kriste, přijď, prosím, do mého života jako Pán a Spasitel. Odpusť, prosím, mně i mému rodu naše hříchy a všechno, co napomohlo k trápení a nemoci. Dávej mi prožívat svoji lásku a uzdravuj mě, prosím. Pečuj o mě (popř. i o moji rodinu) a pomoz mi, ať moje víra i zdraví sílí. Až jednou opravdu přijde můj čas, vezmi mě k sobě na věčnost, ale do té doby mi pomáhej, abych tu mohl prožít roky požehnaného života v tvojí dobrotě. Děkuji ti. Amen.“

Řekl/a jsi nyní tato slova Bohu a přijal/a tak Ježíše za svého Pána a Spasitele?

Vše má svůj čas. Jakkoli Bible říká, že „den spásy je dnes“, je také pravda, že „všechny věci pod nebem mají svůj čas“. Přijetí Pána Ježíše za svého Pána a Spasitele je rozhodnutí, které je důležité udělat vědomě, svobodně a rád 😊. Protože tě Pán Bůh má opravdu rád a do ničeho tě nemanipuluje, bude ti nabízet tento vztah lásky a věčný život stále, až do tvé poslední chvíle na této zemi. Ale, až ta poslední chvíle přijde, jak nám sděluje Boží slovo, pak už to nebude možné změnit. Půjdeme na věčnost s tím, co jsme si vybrali – s Ježíšem nebo bez Něj. Varianta „bez Ježíše a bez odpuštění“ má však i svůj věčný a trvalý následek oddělení od Boží milosti a dobrých věcí, protože člověk bez Ježíše Krista zemře s neodpuštěnými hříchy a v oddělení od Boha – a nebude na věčnosti s Ním (viz Jan 8:24 a Římanům 6:23).

Pokud ještě stále váháš, modli se třeba takto: „Pane Ježíši, děkuji Ti za poznání, které mám teď, ale upřímně – ještě váhám. Prosím Tě tedy, abys ke mně v mém životě přicházel znovu a znovu a přemáhal mě svou láskou natolik, že dospěji k opravdové víře a k plnému přijetí Tebe jako svého Pána i Spasitele i k přijetí věčného života. Pomoz mi, abych Tě v životě neminul/a. Děkuji Ti za to. Amen.“

Pořádně si projdi celý web a pusť si tato videa. V dobrých křesťanských knihkupectvích (např. JudaKMSPostilla) existuje mnoho dobrých knížek a svědectví o Božím uzdravení. Ale nejlepší je stejně Boží slovo – Bible. Zkus si každý den přečíst kousek z evangelií (Matouš, Marek, Lukáš, Jan) – a téměř všude uvidíš, jak Ježíš pomáhal a uzdravoval, kamkoliv přišel. A On je stejný tehdy i dnes – ty lidi tehdy miloval stejně, jako teď miluje tebe, a co udělal pro ně, dělá a chce dělat i dnes… Po celé zemi chodí milióny lidí, kteří volali k Bohu a On je vyslyšel, uzdravil je – někdy okamžitě po první modlitbě, někdy postupně v průběhu týdnů či měsíců volání k němu, a přitom odstraňoval i jejich strachy, trápení a bolest nitra – jak by ten nejlepší Otec dělal pro své milované děti.

Tento text nemůže být souhrnem všech možných příčin a způsobů pomoci. Někdy skutečně stačila jedna modlitba. Je pravda, že u téměř 90% všech případů rakoviny jsme viděli alespoň jednu ze tří hlavních příčin, a když jsme se za ně modlili, často přišly výsledky i tam, kdy se do té doby zdánlivě nic nedělo… a lidé se setkávali s živým Bohem, jehož dobrota, soucit i moc jsou mnohem větší, než si dovedeme představit. A zároveň tento text v žádném případě není žádným snižováním lékařů a nemá vést k tomu, abychom k nim nechodili. Naopak – dobří lékaři jsou „Božím darem“! Ale mnozí zažili, že Pán Bůh může i to, co žádný lékař již nedokáže, kam se věda zatím ještě nedostala – a ty to můžeš prožít také!

Doporučená videa pro tebe:

talire
Přehrát video

Dobrá zpráva pro tebe!

tw-israel
Přehrát video

Boží moc a uzdravení na kameře.

uzdraveni-rakovina
Přehrát video

Uzdravení z rakoviny mocí Ježíše Krista!

lucie
Přehrát video

Rakovina – cesta krizí (příběh Lucie).