Úvod / Koronavirus / Mám výčitky (vinu)

Máš výčitky? Cítíš vinu?

V životě je situací, kdy můžeme oprávněně prožívat vinu a výčitky svědomí, poměrně hodně: lze zavinit vážnou dopravní nehodu i smrt, krást, šikanovat druhé, rozbít či zničit něco cenného – ať zdraví, věc, přátelství nebo třeba partnerský vztah nevěrou – a pak se muset protloukat životem mnohem obtížněji, s výčitkami svědomí a bez radosti … Něco z toho zná velká část dospělejší populace. Tolik lidí si říká: „Kéž bych to byl býval neudělal / nechodil tam.“ „Kéž bych měl druhou šanci začít znovu!“

Můžeš ji mít! Nemusíš zůstat ve vězení pádů a nezdarů své minulosti a žít jako zajatec výčitek a bolavých emocí. Je pravda, že minulost nezměníme, nemůžeme „odestát“ to, co jsme udělali, ale přesto – není nutné si dál zoufat a utloukat bolest prášky či pitím. Existuje restart dobrého života s čistým svědomím a s nadějí, že to půjde lépe, mnohem lépe. V odstavcích níže se dočteš, kdo a co ti to umožní, proč a také jak – těch pár minut čtení a tvá reakce tě mohou posunout do mnohem šťastnějšího života!

Svědomí je takový jemný Boží hlásek v nás, který nám pomáhá v životě rozpoznávat, co je dobré a co zlé. Provází ho pokoj, kdy jednáme dobře, nebo nepokoj, obavy, vnitřní nejistota, když hrozí problém. A také výčitky, když tu hranici mezi dobrým a zlým výrazně překročíme a něco zlého spácháme nebo dopustíme. Děti v dobrých rodinách často dobře věděly, že provedly, co opravdu neměly, a neměly vnitřně pokoj, dokud se rodičům nepřiznaly. Převládá v nás totiž touha po dobrém vztahu, po bezpečí, přijetí, jistotě, po upřímném pohledu z očí do očí – ale to jde těžko, když je v srdci vina. To člověk sklopí oči, uhne pohledem, protože nechce být odhalen – ale druhému je jasné, že se něco vážného stalo. Vina má zničující důsledky na vnitřní blízkost, spokojenost a vztah. (Kdo naboural rodičům auto či prožil ve vztahu nevěru, dobře ví, jak strašně nepříjemný byl ten první hovor poté…)

Co ale udělá dobrý milující rodič? Pořeší následky, s částí nechá dítě se z výchovných důvodů vypořádat, aby se příště rozhodlo lépe, ale má s ním soucit, odpustí mu, přijme ho a povede ho dál k rozumnějšímu, šťastnějšímu životu. A v tom jsou dobří rodiče obrazem toho nejlepšího – Boha Otce samotného. Vždyť je psáno: „Bůh je láska“ (Bible, 1 Janova 4:8), a láska chce, aby milovaný žil a měl se dobře. I proto nám Bůh dal svědomí (a moudrost či „selský rozum“) – jako ten varovný signál před nebezpečím. A i proto nám nabízí dokonalé odpuštění, očištění svědomí, abychom mohli začít znovu a lépe. Vždyť kdo by se šťastně díval na trápení svých dětí??

Důležité poznámky:
1) Možná ti přijde, že Bůh lidi omezuje, když nás varuje před mnohým jednáním, ale není tomu tak. Bůh má, z lásky k tobě, na srdci vždy tvůj prospěch, dobro a záchranu. Hřích ti opravdu ubližuje a je něčím, co ničí tvůj život i tvůj vztah s Bohem. Neodpuštěný a provozovaný hřích vede v konečném důsledku ke smrti a zahynutí (fyzickému a duchovnímu).
2) Bůh člověku nabízí nejen odpuštění hříchu, ale i sílu a moc nad hříchem vítězit (Bůh nechce, abychom cokoli dělali z vlastní síly).

– neodpuštění čehokoli vůči komukoli
– nenávist (i v srdci)
– bezdůvodný nebo nadměrný hněv
– žárlivost, roztržky a svárlivost
– sobecké ambice
– provozování sexu mimo manželství (včetně představ a sledování pornografie)
– lež v jakékoli podobě (i občas…)
– mluvení o druhých (pomluvy, řeči, klevety, …)
– kradení (sem patří i nelegální stahování obsahu, krácení daní…),
– touha po majetku a penězích (láska k penězům, braní peněz od druhých pod výhružkou…)
– závist
– opilství, hýření a nestřídmost
– manipulace druhých
– používání špatné mluvy (nadávky, sprostá slova, oplzlé vtipy…)
– čarodějnictví a okultismus (magie, horoskopy, věštění, taroty, některé formy metalové-rockové hudby, talismany, vyvolávání duchů, hypnóza…)
– drogy (marihuana a dál)
– uctívání stvoření (tzn. sebe, druhých lidí, věcí nebo přírody – typicky New Age, ale i jóga)

Proto se Pán Bůh rozhodl, že každému z nás nabídne řešení problému výčitek a hříchů. Nechal svého Syna, Pána Ježíše Krista, jít na kříž, vzít na sebe všechny naše hříchy a nemoci a zemřít, svatý za provinilé, aby nám po svém vzkříšení a vítězství nad smrtí mohl dát věčný život společně s Ním, v Jeho lásce, pokoji a radosti, s úplně novým začátkem, s čistým srdcem a dokonalým odpuštěním úplně všech našich vin – s jedinou podmínkou. Že o to budeš stát a požádáš Ho o to. Jak?

V Bibli je o tomto novém začátku psáno: „Vyznáš-li svými ústy Ježíše jako Pána a uvěříš-li ve svém srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš spasen. Srdcem věříme k spravedlnosti a ústy vyznáváme k spasení, neboť Písmo praví: `Kdo v něho věří, nebude zahanben.´“ (Římanům 10:9-11)

a „Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.“ (Jan 3:16)

a „Pojďte, projednejme to spolu, praví Hospodin. I kdyby vaše hříchy byly jako šarlat, zbělejí jako sníh, i kdyby byly rudé jako purpur, budou bílé jako vlna.“ (Izajáš 1:18)

a křesťany, kteří s Ním začali žít nový život, na mnoha místech Nového zákona povzbuzuje, že jim bylo odpuštěno, a že jsou „svatí“, „spravedliví“, „nová stvoření“ s „čistým srdcem“. A stačilo pro to jediné – požádat Pána Ježíše Krista o odpuštění svých hříchů, očištění srdce a poddat se Jeho vládě, vládě Jeho lásky ve svém životě. Skrze i jednu jedinou takovou srdečnou, upřímnou modlitbu byl člověk proměněn. V originále je pro tuto změnu (neboli „pokání“ z odvrácení se od hříchu, zla a ignorace Boha) použito slovo „metanoia“, od kterého se odvozuje např. i známé slovo metamorfóza, tj. naprostá proměna člověka, při níž nabývá nové přirozenosti a podstaty. Tedy z hřešícího člověka trápeného nezdary a výčitkami (tolikrát jsem to myslel dobře nebo nechtěl, aby to tak dopadlo…) – se stává nové stvoření, kterému Bůh sám obnoví nitro a vloží do jeho srdce svého ducha, své DNA – čisté, spravedlivé, pokojné, milující… které takové může zůstat, pokud bude zůstávat ve vztahu s Ním.

Byly o tom napsány tisíce knih, které bys mohl(a) studovat a polemizovat o nich. Jen to ti ale nepomůže. Bůh pro tebe připravil hostinu a zařídil vše potřebné – teď už je jen na tobě, jestli se do nového života s Ním necháš pozvat, jestli do nového začátku vykročíš a požádáš Ježíše o odpuštění všeho, co se ti nepovedlo a co tě trápí – nebo to ani nezkusíš. V tom případě raketa tvého života, která by teď mohla vyletět k nebi a novému životu, přeruší odpočítávání, na nějaký čas nebo navždy, a do nebe nepoletí… a člověk zůstane se svojí vinou a výčitkami až na věky. Nebo – dokud to s Bohem přeci jen nezkusí.

Nemusíš v tom zůstat. Může se rozhodnout udělat teď ten první krok do nového života bez výčitek a viny a požádat o něj těmito slovy:

„Pane Ježíši Kriste, děkuji Ti, že jsi vzal na sebe všechny moje viny a hříchy a zaplatil za ně, takže už je nemusím mít já. Prosím Tě, odpusť mi vše, kde jsem v životě hřešil a ublížil druhým – je mi to líto. Pomáhej jim a vynahrazuj jim, o co jsem je připravil, prosím. Přijď do mého srdce a očisti ho, prosím, aby tam opravdu přišel Tvůj pokoj, Tvoje láska i radost, spravedlnost i svatost, a vezmi ode mne i každý pocit viny a výčitky svědomí. Vládni v mém životě jako můj Pán a Bůh – a pomáhej mi s Tebou žít dobře, napravovat chyby, volit dobro a přinášet požehnání druhým lidem. Kéž přitom zakouším, že kdo s Tebou žije a miluje druhé, je šťastný a požehnaný dvakrát již tady na zemi – a pak navždy na věčnosti s Tebou. Děkuji Ti. Amen.“

Řekl/a jsi nyní upřímně tato slova Bohu a pozval/a tak Ježíše do svého života?

Máš-li pochyby o existenci a skutečnosti, že Ježíš je opravdu živý Bůh a má tě rád, zkus se na Něj i přesto obrátit – požádej Boha, aby ti dal poznat pravdu a sám sebe ještě mnohem víc. Řekni Mu třeba toto: „Ježíši, jestli jsi, dávej se mi, prosím, poznat mnohem víc!“  Uděláš-li to s upřímným srdcem, jistě přijde den, kdy se ve tvém životě začne „něco“ dít – například podivuhodné věci, které nepůjde vysvětlit jen logicky, příliš mnoho dobrých „náhod“ a pomoci na to, aby se to mohlo stát „jen tak“. Bude ti přibývat vnitřních „důkazů“ a důvěry – a nezatvrdíš-li své srdce, tvé pochyby budou mizet a víc a víc uvidíš, že za tím vším je milující dobrý Bůh, který se ti skrze to dává poznat, znovu a intenzivněji. Hledej Boha, chtěj Jej poznat a nalezneš Jej. Pokud ti současná míra poznání Jeho a Jeho dobroty nestačí, jednoduše Ho čas od času opravdově požádej: „Pane Bože, dávej mi prosím víc a víc poznávat sám sebe a svoji dobrotu, dokud si tebou nebudu úplně jistý.“ I tak se může naplňovat známé zaslíbení: „Proste, a bude vám dáno; hledejte, a naleznete; tlučte, a bude vám otevřeno. Neboť každý, kdo prosí, dostává, a kdo hledá, nalézá, a kdo tluče, tomu bude otevřeno.“ (Lukáš 11:9-10)

Navázání osobního vztahu víry s Ježíšem je vstupní branou k tomu, aby člověk jednou vydal sám sebe Ježíši, vyznal Jej svým Pánem a Spasitelem a následoval Ho. Ježíš je jedinou cestou k odpuštění všeho co se ti v životě nepovedlo a k získání věčného života. Protože tě Pán Bůh má rád a do ničeho tě nemanipuluje, bude ti nabízet tento vztah lásky a věčný život stále, až do tvé poslední chvíle na této zemi. Ale, až ta poslední chvíle přijde, jak nám sděluje Boží slovo, pak už to nebude možné změnit. Půjdeme na věčnost s tím, co jsme si vybrali – s Ježíšem nebo bez Něj. Připomínáme, že Pán Ježíš, Boží Syn, zemřel za lidské hříchy, bolesti, trápení a byl vzkříšen – jedině skrze Něj je možné, aby ti Bůh odpustil a dal věčný život. „Nikdo nepřichází k Otci, než skrze Ježíše“ (Jan 14:6). Varianta „bez Ježíše a bez odpuštění“ má proto i svůj věčný a trvalý následek oddělení od Boží milosti a dobrých věcí, protože člověk bez Ježíše Krista zemře s neodpuštěnými hříchy a v oddělení od Boha – a nebude na věčnosti s Ním (viz Jan 8:24 a Římanům 6:23). Považujeme za důležité i toto zmínit a povzbudit tě, abys vztah s Ježíšem začal/a hledat a budovat. Budeš-li mít upřímný a pokorný postoj, On se ti dá poznat. Jakmile jednou prožiješ Ježíšovu lásku, moc a pravdu, jistě k Němu přijdeš i pro odpuštění a věčný život 😊!

Pokud ses takto modlil(a) a rozhodl(a) vydat svůj život Ježíši Kristu jako svému Pánu a Spasiteli, stalo se, oč jsi požádal(a) – sám Ježíš Kristus přišel do tvého života. Podle zaslíbení Bible ses stal(a) Božím dítětem a získal(a) nové srdce, věčný život a možnost prožívat Boží lásku a blízkost do této chvíle až nepředstavitelným způsobem.

Aby ta „raketa“ tvého letu k výšinám měla palivo, je dobré a potřebné dále živit svoji víru – třeba s pomocí svědectví o Božím moci a pomoci (link), čtením úžasných příběhů o Ježíši v Novém zákoně nebo shlédnutím asi nejpřesněji natočeného filmu o Něm (nejvíce překládaný film v celých dějinách kinematografie, promítá se již ve více než 1000 jazycích, běžně se modlit (žádat Ho o to dobré, co potřebuješ/chceš ty, tvoji blízcí – nebo třeba celý národ) nebo si položit dobré základy nového života s Bohem (link). A návštěva živého křesťanského sboru, kde nejde v první ani druhé řadě o budovy či vnější obřady, ale o radostné a povzbudivé společenství lidí, kterým bylo odpuštěno a snaží se žít v Boží lásce, ti také může otevřít nové obzory.

S Bohem prostě můžeš mít dobrý život s čistým srdcem a bez výčitek, bez ohledu na to, co všechno se ti v minulosti nepovedlo – pokud Ho vezmeš vážně. Ať ti v tom žehná!