Kdo jsi? / Zájmy a povolání / Hráč počítačových her

Hraješ často hry na počítači / konzoli / mobilu / deskovky?

Na konci stránky si můžeš přehrát doporučená videa, ale nejdříve si přečti následující text, který ti může změnit život.

Naprosto ti rozumím. Hry byly velkou součástí mého života už odmalička! Pokud patříš ke “staré škole”, která pařila už na osmibitech, jistě tě neminuly (i když možná jen skrze četbu Score a Levelu) ani ty nejzásadnější pecky 90. let (Doom, Duke Nukem 3D, Diablo, HOMAM3, Quake… ), možná jsi s hraním začal(a) až po roce 2000? Nebo paříš až odedávna a takové staré hry už ti ani nic neříkají 😊 …
Vůbec bych se nedivil, kdyby tě už ani singl hraní nebavilo a hraješ pouze s druhými hráči přes internet. Pamatuješ první DOTu? Dneska frčí spíše League of Legends nebo Heroes of the Storm. A co Minecraft, ten je u nás hodně oblíbený, hlavně u mladší generace (čest výjimkám). A co hry na mobilu a tabletu. Možná nejsou tak obsáhlé jak zmiňované, ale svou chytlavostí a snadným ovládáním se jim vyrovnají.

Je však něco co mají hry společné, něco čím se (kromě zábavy) vyznačují? Mám za to, že minimálně jednu věc společnou mají.

Počítačové hry jsou vlastně imaginativní virtuální světy, kam si můžeš odskočit z toho našeho. Každý, kdo často hraje hry tak vlastně utíká do světa té hry a ať si to uvědomuje nebo ne, uniká tak z reality běžného dne. A upřímně… není divu. Svět je čím dál víc zamotanější, náročnější, zaměřený na výkon a především plný falešné naděje. Kdo by si po mnoha nudných hodinách ve škole nebo v práci, nešel postřílet pár emzáků, postavit nové město nebo porazit s kamarádem jinou dvojici na druhé straně světa (navíc v době téměř totální karantény takový únik dává ještě větší smysl)! Konec konců, jde přece hlavně o relax a o neškodnou zábavu. Nebo ne?

Jak jsem zmínil v úvodu, i já pařil. Kolik to bylo? 4 hodiny denně? Někdy i osm! U takového Diabla 2 jsem strávil desítky probdělých nocí. Ono se to hraje, když nemáš povinnosti, rodinu, maximálně nějakou tu školu, ale ta vždycky nějak dopadne… Víš, nechci ti říkat, že už nemáš hrát. Kdyby mi tenkrát někdo něco takového řekl, v období, kdy hry byly pevnou součástí mého života, asi bych ho poslal k šípku. Ale chci ti říci, že existuje něco  mnohem cennějšího a více naplňujícího – než je poznávání virtuálních realit a imaginativních světů. Možná si teď poklepeš na čelo, ale mluvím ze své osobní zkušenosti, ale také ze zkušenosti milonů dalších po celém světě. V mém životě nastal den, kdy jsem osobně prožil, že je zde milující Bůh, který je skutečnou osobou, která se o tebe zajímá, záleží ji na tobě a touží mít s tebou úzké společenství. Ta osoba má jméno Ježíš Kristus.

Jak jsem se k Ježíši dostal? Nebylo to jen tak z čistého nebe, prostě jsem začal přemýšlet nad tím, zda je něco po smrti / kde je vlastně pravda / zda tady máme nějaký vyšší smysl – takové ty klasické otázky mladíka po dvacítce 😊 Jedno jsem věděl. Církev a náboženství není pro mě! A upřímně, ačkoliv jsem neměl nic proti osobě Ježíše, tak představa náboženství a církve, mi byla krajně nesympatická. Jaké bylo prozření, když jsem poznal, že Pán Ježíš a vztah s Ním je velice rozdílný od mé původní představy církve s jejími obřady, naučenými modlitbami a obecně křesťanským náboženstvím, jak mi jej prezentovala média a svět.

Bible říká, že ti kteří uvěřili v Ježíše Krista, byli vytrženi ze smrti do života a ze tmy do Jeho podivuhodného světla. To jsou silná prohlášení, co? A já ti chci dosvědčit pravdivost těchto slov. Všimni si, co Bible říká o tomto světě – že jde o stav smrti a stav tmy. A jestli má Bible v tomto pravdu, pak to také dokazuje, že hodiny, které jsem trávil ve hrách – mimo realitu tohoto světa – měly svůj důvod a jasnou příčinu. Protože kdo by chtěl zůstávat “ve smrti” a “ve tmě”? Není lepší z toho všeho utéci do lepšího (třeba do světa počítačové hry), byť to je alespoň na chvilku? Má to ale háček, vždy půjde pouze o chvilkový únik (stejně jako i filmy, knihy, alkohol, drogy, apod.) a následný prudký náraz vystřízlivění do reality všedního dne. Ježíš ti však nabízí novou kvalitu života tady na zemi a možnost přebývání v „podivuhodném světle Jeho království“ – nohama pevně na zemi, ale a srdcem a hlavou v nebi. 😊 

Víš, Ježíš, když kráčel po této zemi, o sobě prohlásil docela dost zvláštních věcí. Třeba to, že On sám (tedy přímo osoba Ježíše) je Pravda – dá se říci ta pravá realita. A jsou jen dvě možnosti, buď byl Ježíš blázen nebo opravdu tím, za koho se prohlašoval – Božím Synem, který přišel dát svůj život jako výkupné za mnohé, aby každý kdo v Něj věří nezahynul, ale měl věčný život (= život nové, lepší a nebeské kvality).

Čím více jsem s Ježíšem (vědomě, protože On je se mnou neustále), ale i s druhými lidmi, kteří Ježíše znají, tím víc zažívám nový život a svobodu, která se projevuje i tím,  že mizí letité nutkání a potřeba utíkat do virtuálních světů počítačových her. Čím více s Ježíšem zakouším tu pravou a skutečnou realitu, která je zároveň NEBESKÁ a VĚČNÁ, tím méně mám potřebu navštěvovat tu virtuální, která je zajímavá, ale není skutečná a pomíjí. Tam kde jsem měl předtím otazníky, tam kde byl dříve strach a obava ze smrti, tam přichází nebeský pokoj, přijetí a ujištění. Tam kde byla bezmoc, tam přichází Boží milost a moc.

A tak – spolu s Božím slovem, ale i s miliony lidmi na celém světě – dodávám, že Ježíš není žádný klam, ani fiktivní postava typu Superman. Ježíš Kristus je pravá skutečnost, On je tím pravým hrdinou, který se i tobě může odhalit a zcela ti proměnit život. Lidé, kteří se rozhodli následovat Ježíše mnohdy zažívají větší dobrodružství, než by si kdy vysnil George Lucas pro Indiana Jonese 😊.

Možná si říkáš, proč bys měl(a) Ježíše taky hledat (zkusit pozvat do života)?

  1. Předně jde o to, že pokud je tohle všechno pravda, tak určitě nechceš minout ten největší zázrak ve svém životě, kterému se sebelepší prožitek z nejlepší počítačové hry, nemůže vyrovnat (dokonce ani když konečně vyšel Cyberpunk 2077).
  2. Jde o věčnost. Možná ti to přijde jako něco vzdáleného, ale stejně jako ve hrách občas umíráš, i ty z tohoto světa jednou odejdeš. No jo, ale kam? Vím, že je moderní říkat, že v pekle je to lepší, že je tam alespoň zábava. Ale tak jako zažívám – a se mnou miliony lidí po celém světě – že Ježíš je živý, tak vím, že On přišel, aby zachránil lidi z hříchu – nejen aby mohli mít společenství s Bohem, ale také proto aby nezahynuli ve věčném oddělení od Boha. I proto se se jménem Ježíš často pojí přídavek nebo titul Spasitel / Mesiáš / Zachránce. Boží slovo říká, že skrze víru a následování (osobní vztah) s Ježíšem je člověku otevřen vstup do nebe. Pro Ježíšovo jméno ti mohou být odpuštěny všechny špatné věci ve tvém životě a budeš-li chtít Ho víc poznávat a jednat podle Něj, On tě může proměnit v člověka, který je plný Boží lásky, ale i moci. Člověka, který až ve svůj čas odejde z tohoto světa, přijde do věčného království, lidově řečeno – „do nebe“. Bible nebeské věci popisuje takto: “Co oko nevidělo, co ucho neslyšelo, co na lidská srdce nevstoupilo, to Bůh připravil těm, kteří Jej milují.” Představ si tu nejlepší pařbu pod sluncem, ten nejlepší příběh, ty nejlepší scenérie, ta nej grafika, virtuální realita… to všechno je ničím proti tomu, co pro tebe má připraven Bůh, budeš-li Ho chtít poznat a otevřeš-li Mu dveře svého života.
  3. No a za třetí je to proměněný a nadpřirozený život tady na zemi. To, že jsem já sám přestal hrát hry, nebylo náboženské gesto, kvůli kterému se musím přemáhat a kterým chci někomu něco dokázat. Pokud budeš opravdu chtít poznat Ježíše, vyznáš-li Mu špatné věci, které tě mrzí a o kterých víš, že se Bohu nelíbí (I v mém životě přišel okamžik, kdy jsem vyznal Ježíši své hříchy. A dělám to pokaždé, když vím, že udělám něco špatného. Okamžitě pak přichází úleva a lehkost), a pokud Ježíše požádáš, aby přišel do tvého života, pokud to upřímně uděláš, On ti změní srdce pro větší a lepší věci. I teď můžu hrát hry – co bych nemohl. Ale už mi to prostě tolik neříká. Ježíš mi otevřel dveře Svého království, ve kterém je opravdu co dělat a dal mi možnost spolupracovat na Jeho díle tady na zemi. Propojil mě se Svými věrnými – lidmi, kteří Ježíše taky poznali a zve nás k nadpřirozenému budování Božího království (tenhle svět ho opravdu potřebuje). A to je daleko větší věc, než budování města v Sim City nebo v Minecrafu:) Co může být velkolepější, než společně se Stvořitelem vesmíru spolupracovat na Božím díle? To je fantastické a přesto velmi pravdivé a skutečné! Moc ti přeji, abys tohle také zakusil(a). Ono totiž, můžeš!

Ježíš k podobnému zve i tebe. Máš pro Něj velkou cenu. On zemřel osobně za tebe, abys mohl(a) žít novým životem a navěky s Ním mohl(a) kralovat. U Něj je ještě stále místo a co udělal pro mě, může udělat i pro tebe. Tak je to pouze a jedině na tobě…

Důležité poznámky:
1) Možná ti přijde, že Bůh lidi omezuje, když nás varuje před mnohým jednáním, ale není tomu tak. Bůh má, z lásky k tobě, na srdci vždy tvůj prospěch, dobro a záchranu. Hřích ti opravdu ubližuje a je něčím, co ničí tvůj život i tvůj vztah s Bohem. Neodpuštěný a provozovaný hřích vede v konečném důsledku ke smrti a zahynutí (fyzickému a duchovnímu).
2) Bůh člověku nabízí nejen odpuštění hříchu, ale i sílu a moc nad hříchem vítězit (Bůh nechce, abychom cokoli dělali z vlastní síly).

– neodpuštění čehokoli vůči komukoli
– nenávist (i v srdci)
– bezdůvodný nebo nadměrný hněv
– žárlivost, roztržky a svárlivost
– sobecké ambice
– provozování sexu mimo manželství (včetně představ a sledování pornografie)
– lež v jakékoli podobě (i občas…)
– mluvení o druhých (pomluvy, řeči, klevety, …)
– kradení (sem patří i nelegální stahování obsahu, krácení daní…),
– touha po majetku a penězích (láska k penězům, braní peněz od druhých pod výhružkou…)
– závist
– opilství, hýření a nestřídmost
– manipulace druhých
– používání špatné mluvy (nadávky, sprostá slova, oplzlé vtipy…)
– čarodějnictví a okultismus (magie, horoskopy, věštění, taroty, některé formy metalové-rockové hudby, talismany, vyvolávání duchů, hypnóza…)
– drogy (marihuana a dál)
– uctívání stvoření (tzn. sebe, druhých lidí, věcí nebo přírody – typicky New Age, ale i jóga)

Jak Ježíše poznat? I když se mi Ježíš dal mocně poznat až později, zpětně vím, že zásadním okamžikem bylo, když jsem ho (a to dokonce jen “v duchu”) pozval do svého života v jednoduché modlitbě. To bylo někde v roce 2012, kdy jsem sledoval se svou přítelkyní stařičký film Ježíš (ten film dnes působí až úsměvně, ale je poměrně věrně zpracovaný podle dobových záznamů evangelií, konkrétně evangelia Lukáše). Na konci filmu byla krátká modlitba s výzvou k zopakování. A já dnes vím, že i díky této upřímné modlitbě, kterou jsem potají řekl (což Bůh slyšel!), se mi Ježíš později dal opravdu živě poznat a nyní s Ním osobně zažívám něco, co daleko přesahuje ten nejvyšší prožitek z té největší pařby.

Chceš-li, můžeš Ježíši říci něco podobného právě teď:

„Pane Ježíši, potřebuji tě. Prosím, odpusť mi moje hříchy, vše co se mi nepovedlo. Děkuji ti, že jsi na kříži zemřel za moje hříchy a byl vzkříšen. Otevírám ti dveře svého života a přijímám tě jako svého Spasitele a Pána. Převezmi vedení mého života a učiň ze mne takového člověka, jakého mne chceš mít. Amen.“

Požádal(a) jsi Ježíše o odpuštění a o to, aby se stal tvým Pánem a Spasitelem?

Vše má svůj čas. Jakkoli Bible říká, že „den spásy je dnes“, je také pravda, že „všechny věci pod nebem mají svůj čas“. Přijetí Pána Ježíše za svého Pána a Spasitele je rozhodnutí, které je důležité udělat vědomě, svobodně a rád 😊. Protože tě Pán Bůh má opravdu rád a do ničeho tě nemanipuluje, bude ti nabízet tento vztah lásky a věčný život i nadále, až do tvého posledního rozhodnutí ve tvém srdci. Pak, jak nám sděluje Boží slovo, už to nebude možné změnit. Pamatuj však, že na věčnost půjdeme s tím, co jsme si na zemi vybrali – s Ježíšem nebo bez Něj. Připomínáme, že Pán Ježíš, Boží Syn, zemřel za lidské hříchy, bolesti, trápení a byl vzkříšen – jedině skrze Něj je možné, aby ti Bůh odpustil a dal věčný život. „Nikdo nepřichází k Otci, než skrze Ježíše“ (Jan 14:6). Varianta „bez Ježíše a bez odpuštění“ má proto i svůj věčný a trvalý následek oddělení od Boží milosti a dobrých věcí, protože člověk bez Ježíše Krista zemře s neodpuštěnými hříchy a v oddělení od Boha – a nebude na věčnosti s Ním (viz Jan 8:24 a Římanům 6:23).

Pokud ještě stále váháš, modli se třeba takto: „Pane Ježíši, děkuji Ti za poznání, které mám teď, ale upřímně – ještě váhám. Prosím Tě tedy, abys ke mně v mém životě přicházel znovu a znovu a přemáhal mě svou láskou natolik, že dospěji k opravdové víře a k plnému přijetí Tebe jako svého Pána i Spasitele i k přijetí věčného života. Pomoz mi, abych Tě v životě neminul/a. Děkuji Ti za to. Amen.“

Povzbuzuji tě k tomu, abys vytrval(a), zkusil(a) si přečíst jedno ze 4 evangelií nebo si v klidu pustil(a) některé filmové zpracování Ježíšova úžasného příběhu podle Bible. Nemáš co ztratit, pouze získat.

Doporučená videa pro tebe:

Počítačové hry mohou být branou pro démony.

Drsný příběh Erika, který se nemohl odtrhnout od hraní.