Vánoční radost

Vánoce se považují za den, k němuž se upíná největší očekávání radosti a štěstí. Jsou dnem, kdy slavíme narození Ježíše Krista v judském Betlémě, událost tak významnou, že změnila „mínus v plus“ celého letopočtu i stovek miliónů konkrétních lidí.
Jedním z nich byl postarší Simeón, o kterém můžeme číst v 2. kapitole Lukášova evangelia v Bibli. Během jeho života mu Bůh řekl, že to nejlepší ho teprve čeká – že se během svého života setká se Spasitelem, jehož narození Židé s ohromnou nadějí vyhlíželi. A jednoho konkrétního dne zakouší „Boží vedení“ – inspirované myšlenky, touhu jít do chrámu, kam zrovna Ježíšovy rodiče přinesli to nejslavnější dítě dějin. A Simeón si mohl malého Ježíše (dnes by mnozí řekli „Ježíška“) pochovat v náručí. Bůh, který se do té doby mnohým zdál vzdálený a dával se poznávat hlavně skrze své slovo a nádheru stvoření, se pro něj stal někým velmi osobním.

Někým, koho můžeš podobně vzít za ruku – ať už z radosti, lásky nebo zavalen(a) starostmi či potřebou pomoci. Někým, kdo od prvního kontaktu (vyslyšené modlitby, Jeho snu, dotyku v srdci, uzdravení, Jeho slova, kterému uvěříš…) v tvém životě může růst a dávat se ti poznávat více a více, stejně jako malý Ježíš vyrostl do dospělosti a vstoupil do služby Boží lásky, uzdravení, zázraků – a konečného vykoupení lidstva.

On ti nepřišel dát jenom jeden hezký den v roce – nebo jen krátké období pomoci, když k němu člověk v nouzi volá, ale pak zapomene. Ježíš „přišel, abychom měli život a měli ho v plnosti, v hojnosti“ (Janovo evangelium 10:10). Přišel ti přinést život a hojné požehnání, ne nějaké živoření!

Možná jsi letos prožil(a) jeden z nejdůležitějších dnů svého života – nějak jsi Ho pozval(a) do svého života. Gratulujeme! A zároveň tě povzbuzujeme – pojď dál po té úžasné cestě poznávání živého Boha a zakoušení Jeho lásky v okolnostech všedního dne, každého dne, v jakémkoli věku.

Kéž pro tebe představa Ježíše Krista už nezůstane omezená jen na den či období Vánoc, ale tvůj vztah s Ním poroste během celého následujícího roku. Kéž zakoušíš, že tě má rád každý den, každý týden … a díky tomu bude každý měsíc tvého života bohatší a lepší.

Chceš osobně poznat Boha? Pozvi Pána Ježíše právě teď do svého života!

Ježíš je víc než jen historická osobnost, On je Boží Syn, On je Spasitelem lidstva. On je ten, který zemřel za hříchy lidí a byl vzkříšen. Není jiné cesty k Bohu (ale ani do věčnosti / do nebe), než skrze Pána Ježíše Krista. A nyní Ježíš čeká, zda-li Mu otevřeš své srdce, aby i tebe mohl očistit od tvých hříchů (vin) a naplnit tě Božským životem – a ty jsi pak mohl(a) začít žít nový život s Bohem jako Boží dítě. K tomu je třeba:

  1. uvědomit si a vyznat Bohu svou hříšnost (která spočívá hlavně v tom, že žiješ bez Boha / nezávisle na Bohu)
  2. vírou přijmout Ježíše, Božího Syna, za svého osobního Pána a Spasitele (tzn. vložit důvěru v Něj, Jeho oběť za tvé hříchy a Jeho vzkříšení) a požádat Ho, aby se ujal vedení tvého života.
To můžeš udělat hned teď v modlitbě (modlitba je rozhovor s Bohem, nehledej v tom žádnou složitost). Bůh tě zná 😊. Není důležité, jak krásná volíš slova, ale záleží na jejich upřímnosti. Zde je příklad, jak se můžeš modlit:

"Pane Ježíši, Synu Boží, potřebuji Tě. Děkuji, že jsi za mě zemřel na kříži. Pane, odpusť mi mé hříchy a očisti mě od nich. Věřím v Tebe, ve Tvé vzkříšení a vyznávám Tě jako svého osobního Pána a Spasitele. Pane Ježíši, přijímám Tě právě teď. Děkuji, že vcházíš do mého života jako můj Pán. Uzdrav mě, dej mi život věčný a veď mě mým novým životem s Tebou. Amen."

Vyjadřuje tato modlitba to, co by sis přál(a)? Jestli ano, můžeš se tak teď modlit – ideálně nahlas, ale především s důvěrou, že ti vzkříšený Ježíš odpouští hříchy a vstupuje do tvého života jako tvůj Pán  (poznámka: nemusíš u toho nic zvláštního cítit ani prožívat).

Následně můžeš začít žít novým životem s Ježíšem: pod jeho vedením, ochranou a autoritou a začít poznávat Boha osobně.

Přijal(a) jsi nyní v modlitbě Ježíše za svého Pána a Spasitele?

Vše má svůj čas. Jakkoli Bible říká, že „den spásy je dnes“, je také pravda, že „všechny věci pod nebem mají svůj čas“. Přijetí Pána Ježíše za svého Pána a Spasitele je rozhodnutí, které je důležité udělat vědomě, svobodně a rád 😊. Protože tě Pán Bůh má opravdu rád a do ničeho tě nemanipuluje, bude ti nabízet tento vztah lásky a věčný život stále, až do tvé poslední chvíle na této zemi. Ale, až ta poslední chvíle přijde, jak nám sděluje Boží slovo, pak už to nebude možné změnit. Půjdeme na věčnost s tím, co jsme si vybrali – s Ježíšem nebo bez Něj. Připomínáme, že Pán Ježíš, Boží Syn, zemřel za lidské hříchy, bolesti, trápení a byl vzkříšen – jedině skrze Něj je možné, aby ti Bůh odpustil a dal věčný život. „Nikdo nepřichází k Otci, než skrze Ježíše“ (Jan 14:6). Varianta „bez Ježíše a bez odpuštění“ má proto i svůj věčný a trvalý následek oddělení od Boží milosti a dobrých věcí, protože člověk bez Ježíše Krista zemře s neodpuštěnými hříchy a v oddělení od Boha – a nebude na věčnosti s Ním (viz Jan 8:24 a Římanům 6:23).

Pokud ještě stále váháš, modli se třeba takto: „Pane Ježíši, děkuji Ti za poznání, které mám teď, ale upřímně – ještě váhám. Prosím Tě tedy, abys ke mně v mém životě přicházel znovu a znovu a přemáhal mě svou láskou natolik, že dospěji k opravdové víře a k plnému přijetí Tebe jako svého Pána i Spasitele i k přijetí věčného života. Pomoz mi, abych Tě v životě neminul/a. Děkuji Ti za to. Amen.“