Poznávejte Hospodina!

V Bibli je úžasné zaslíbení: „Toto je smlouva, kterou uzavřu s domem izraelským po oněch dnech, je výrok Hospodinův: Svůj zákon jim dám do nitra, vepíši jim jej do srdce. Budu jim Bohem a oni budou mým lidem. Už nebude učit každý svého bližního a každý svého bratra: »Poznávejte Hospodina!« Všichni mě budou znát, od nejmenšího do největšího z nich, je výrok Hospodinův. Odpustím jim jejich nepravost a jejich hřích už nebudu připomínat.“ (Jeremjáš 31:33-34)

Sám Pán Bůh ti nabídl, že s tebou v Kristu uzavře věcnou smlouvu. Její součástí je jak odpuštění hříchů, nový čistý začátek bez viny a věčný život v Kristu, s Kristem, protože bez Něj opravdový život není – ale také stav, kdy svým srdcem můžeš opravdu znát, poznávat a zakoušet Boha, osobně, bytostně, až „do morku kostí“ – prostě celou svou bytostí. Bůh zaslibuje, že když vydáme svůj život Ježíši, dá nám nové srdce, které je schopné vnímat Jeho existenci, Jeho přítomnost a nádheru, která nás všude obklopuje – podobně jako když se slepému člověku začne vracet zrak a místo tmy a tápání postupně vidí víc a víc. Podobně můžeme poznávat Boha i jeho dobrotu. Jak?

Když chceme vidět, stačí se jen rozhlédnout. V Římanům 1:20 je psáno: „Jeho věčnou moc a božství, které jsou neviditelné, lze totiž od stvoření světa vidět, když lidé přemýšlejí o jeho díle.“ Tolik krás přírody, tolik důmyslnosti duchovních i fyzikálních zákonů, principy spravedlnosti a lásky, hlas svědomí… vše ukazuje na to, že to nemohlo vzniknout náhodou. Je to příliš krásné i příliš složité – to se nikdy nestává „jen tak“. Zrcadlí to samotného Boha, zve to k Němu – takový a ještě lepší jsem, tak krásný může být i tvůj život se mnou…

Přesto existuje ještě jeden „jistější“ způsob poznávání Boha, a to je jeho neměnné Písmo, Boží slovo = Bible. Neexistuje žádná jiná kniha jako je Bible – přezdívaná Kniha života i Kniha knih. Jde o to, že její text není „jen tak“ psaný lidmi podle svých vzpomínek na Ježíše, na různé Boží divy, kterými provázel svůj lid, ale je to „Bohem vdechnuté“ („inspired“ = vdechnuté i inspirované) Jeho vlastní živé slovo, v němž nějak zhmotnil, vyjádřil svoji podstatu, sám sebe. Shrnul to třeba zde: „Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo byl Bůh… A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. Spatřili jsme jeho slávu, slávu, jakou má od Otce jednorozený Syn, plný milosti a pravdy.“ (Jan 1:1,14)

Každý text Bible je tedy plný lásky, slávy, milosti a pravdy – Boha samotného. Není divu, že Písmo dokáže miliónkrát více než jen informovat o skutečných dějinných událostech. Znovu a znovu nám umožňuje dotknout se živého Boha, který je dnes stejný jako v den, kdy jednal, jak je tam popsáno, a který dnes, v každé chvíli, miluje tebe a lidi kolem tebe stejně, jako miloval lidi tehdy – a v každé naší situaci chce pomáhat, žehnat, chránit, jako to dělal tehdy.

Když čteš Bibli, můžeš se vždy vžít do postav toho příběhu, jako kdybys byl/a jeden z nich – a vztáhnout to na svoje aktuální okolnosti, přenést ten příběh do dnešní doby. Jeho dobrota se nikdy nezměnila… Viz list Židům 13:8 „Ježíš Kristus je tentýž včera i dnes i na věky.“ Nebo 2 Timoteovi 2:13 „Jsme-li nevěrní, on zůstává věrný, neboť nemůže zapřít sám sebe.“ Ježíš prostě nemůže najednou nebýt, nebýt sám sebou, nebýt živým slovem lásky pro lidi, které jim má přinášet spásu – pokud chtějí, pokud se Mu otevřou.

Již král David před cca třemi tisíci let poznal moc a život, které jsou připraveny v Božím slovu pro ty, kteří o něm přemýšlí s důvěrou v dobrého Boha. Vyjádřil to v Žalmu 1:1-3 „Blaze muži, který se neřídí radami svévolníků, který nestojí na cestě hříšných, který nesedává s posměvači, nýbrž si oblíbil Hospodinův zákon, nad jeho zákonem rozjímá ve dne i v noci. Je jako strom zasazený u tekoucí vody, který dává své ovoce v pravý čas, jemuž listí neuvadá. Vše, co podnikne, se zdaří.“

Kdo by po tom netoužil – žádné deprese, malomyslnost, samota, porážky. K takovému životnímu stylu nás vede Bůh skrze své mocné slovo. Jak mocné? Na počátku stvoření řekl: „Budiž“ a dodnes se vesmír rozpíná. Existují mnohá praktická dobrá vyučování, jak číst Boží slovo (např. zde – link), ale pokud chceš, aby Jeho moc působila i v tobě, požádej Ho o to pokaždé, když si jdeš číst … a nyní Mu to můžeš říci souhrnně třeba takto:

„Pane Bože, otevři mi prosím duchovní oči, mysl i srdce, abych viděl Tebe v Bibli i všude kolem sebe stále více. Ať Tě vidím a zakouším jako milujícího Boha a tvé Slovo jako slovo plné lásky, slávy, milosti a pravdy – Tebe samotného tak moc, že budu jako ten strom zasazený u tekoucí vody, který dává své ovoce v pravý čas, jemuž listí neuvadá. Ať je Tvoje moc se mnou stále více a vše, co podnikám s Tebou a v Tvojí vůli, ať se nám daří.“

Řekl/a jsi nyní tato nebo podobná slova Bohu?

Chceš osobně poznat Boha? Pozvi Pána Ježíše právě teď do svého života!

Ježíš je víc než jen historická osobnost, On je Boží Syn, On je Spasitelem lidstva. On je ten, který zemřel za hříchy lidí a byl vzkříšen. Není jiné cesty k Bohu (ale ani do věčnosti / do nebe), než skrze Pána Ježíše Krista. A nyní Ježíš čeká, zda-li Mu otevřeš své srdce, aby i tebe mohl očistit od tvých hříchů (vin) a naplnit tě Božským životem – a ty jsi pak mohl(a) začít žít nový život s Bohem jako Boží dítě. K tomu je třeba:

  1. uvědomit si a vyznat Bohu svou hříšnost (která spočívá hlavně v tom, že žiješ bez Boha / nezávisle na Bohu)
  2. vírou přijmout Ježíše, Božího Syna, za svého osobního Pána a Spasitele (tzn. vložit důvěru v Něj, Jeho oběť za tvé hříchy a Jeho vzkříšení) a požádat Ho, aby se ujal vedení tvého života.
To můžeš udělat hned teď v modlitbě (modlitba je rozhovor s Bohem, nehledej v tom žádnou složitost). Bůh tě zná 😊. Není důležité, jak krásná volíš slova, ale záleží na jejich upřímnosti. Zde je příklad, jak se můžeš modlit:

"Pane Ježíši, Synu Boží, potřebuji Tě. Děkuji, že jsi za mě zemřel na kříži. Pane, odpusť mi mé hříchy a očisti mě od nich. Věřím v Tebe, ve Tvé vzkříšení a vyznávám Tě jako svého osobního Pána a Spasitele. Pane Ježíši, přijímám Tě právě teď. Děkuji, že vcházíš do mého života jako můj Pán. Uzdrav mě, dej mi život věčný a veď mě mým novým životem s Tebou. Amen."

Vyjadřuje tato modlitba to, co by sis přál(a)? Jestli ano, můžeš se tak teď modlit – ideálně nahlas, ale především s důvěrou, že ti vzkříšený Ježíš odpouští hříchy a vstupuje do tvého života jako tvůj Pán  (poznámka: nemusíš u toho nic zvláštního cítit ani prožívat).

Následně můžeš začít žít novým životem s Ježíšem: pod jeho vedením, ochranou a autoritou a začít poznávat Boha osobně.

Přijal(a) jsi nyní v modlitbě Ježíše za svého Pána a Spasitele?

Vše má svůj čas. Jakkoli Bible říká, že „den spásy je dnes“, je také pravda, že „všechny věci pod nebem mají svůj čas“. Přijetí Pána Ježíše za svého Pána a Spasitele je rozhodnutí, které je důležité udělat vědomě, svobodně a rád 😊. Protože tě Pán Bůh má opravdu rád a do ničeho tě nemanipuluje, bude ti nabízet tento vztah lásky a věčný život stále, až do tvé poslední chvíle na této zemi. Ale, až ta poslední chvíle přijde, jak nám sděluje Boží slovo, pak už to nebude možné změnit. Půjdeme na věčnost s tím, co jsme si vybrali – s Ježíšem nebo bez Něj. Připomínáme, že Pán Ježíš, Boží Syn, zemřel za lidské hříchy, bolesti, trápení a byl vzkříšen – jedině skrze Něj je možné, aby ti Bůh odpustil a dal věčný život. „Nikdo nepřichází k Otci, než skrze Ježíše“ (Jan 14:6). Varianta „bez Ježíše a bez odpuštění“ má proto i svůj věčný a trvalý následek oddělení od Boží milosti a dobrých věcí, protože člověk bez Ježíše Krista zemře s neodpuštěnými hříchy a v oddělení od Boha – a nebude na věčnosti s Ním (viz Jan 8:24 a Římanům 6:23).

Pokud ještě stále váháš, modli se třeba takto: „Pane Ježíši, děkuji Ti za poznání, které mám teď, ale upřímně – ještě váhám. Prosím Tě tedy, abys ke mně v mém životě přicházel znovu a znovu a přemáhal mě svou láskou natolik, že dospěji k opravdové víře a k plnému přijetí Tebe jako svého Pána i Spasitele i k přijetí věčného života. Pomoz mi, abych Tě v životě neminul/a. Děkuji Ti za to. Amen.“